Indicko-arabská číselná soustava
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Indicko-arabská číselná soustava[1] nebo také indická číselná soustava[2], poziční desítková číselná soustava, je celosvětově nejrozšířenější systém pro symbolickou reprezentaci čísel. Soustava byla vynalezena indickými matematiky mezi 1. a 4. stoletím. Tento systém byl přejat perskými matematiky (Al-Chorezmího kniha O výpočtech s indickými číslicemi kolem r. 825) a arabskými matematiky (Al-Kindího kniha O používání indických číslic kolem r. 825) v 9. století. Do období vrcholného středověku se tento systém rozšířil do středověké Evropy.
Remove ads
Systém je založen na deseti (původně devíti) rozdílných glyfech. Symboly (glyfy) použité tak, aby reprezentovaly soustavu, jsou v zásadě nezávislé na samotném systému. Znaky aktuálně používané vychází z číslic písma bráhmí a od středověku se rozdělily na různé typografické varianty.
Tyto symboly lze rozdělit do tří hlavních skupin: západní arabské číslice používané v oblasti velkého Maghrebu a v Evropě, východoarabské číslice používané na středním Východě a indické číslice používané na indickém subkontinentu.
Tato číselná soustava se dodnes používá po celém světě.
Remove ads
Etymologie
Indicko-arabské číslice byly vynalezeny matematiky v Indii. Persko-arabští matematici je nazývali „číslice Hindů“ (kde „Hind“ bylo označení pro Indy). Později se jim v Evropě začalo říkat „arabské číslice“, protože na Západě byly představeny arabskými obchodníky.[3]
Porovnání znaků
Stejně jako v mnoha systémech číslování, číslice 1, 2 a 3 představují jednoduché záznamy značek; 1 je jedna čára, 2 jsou dvě čáry (nyní spojené úhlopříčkou) a 3 jsou tři čáry (nyní spojené dvěma svislými čarami). Po třech číslech symboly mají tendenci se stát složitějšími (příkladem jsou čínské číslice a římské číslice). Teoretici věří, že je to proto, že je obtížné okamžitě počítat předměty o větším počtu než tři.[4]
Remove ads
Historie
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads