bosenskohercegovský historik a pedagog bosňáckého původu From Wikipedia, the free encyclopedia
Hamdija Kapidžić (30. ledna 1904 Bileća, Bosna a Hercegovina – 16. ledna 1974 Sarajevo, Socialistická federativní republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský historik a pedagog bosňáckého původu. Původní příjmení Kapičić (od slova kapa z italského cappa – čepice, pro oblast Kotoru prameny zmiňují tvary Kapica, Kapičić čili Capizza, Capicich[1]) si změnil na radu gymnaziálního učitele Jovana Vasiće (ten se mylně domníval, že pochází od slova kapidžija neboli dveřník z tureckého kapıcı – dveře, brána).[2]
Hamdija Kapidžić | |
---|---|
Narození | 30. ledna 1904 nebo 1. února 1904 Bileća |
Úmrtí | 16. ledna 1974 (ve věku 69 let) Sarajevo |
Alma mater | Bělehradská univerzita |
Povolání | historik a vysokoškolský učitel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Základní školu navštěvoval v rodném městě a gymnázium v Mostaru (1924). Studium historie dokončil roku 1928 na Filozofické fakultě v Bělehradě. Od roku 1928 působil v Sarajevu, kde vyučoval v Šarí‘atském gymnáziu (23. 8. 1928–1945[3]) a od roku 1942 také v Druhém chlapeckém gymnáziu (v letech 1945–1948 zde vykonával i post ředitele). Na přelomu dvacátých a třicátých let coby suplent vyučoval geografii v Šarí‘atské soudní škole (2. října 1929–31. října 1933[4]).
Ve školním roce 1948/1949 pracoval jako inspektor Ministerstva školství Lidové republiky Bosny a Hercegoviny. Následně mezi lety 1949 a 1952 vyučoval na Vyšší pedagogické škole v Sarajevu a po založení Filozofické fakulty Univerzity v Sarajevu (1952) se stal docentem dějin národů Jugoslávie, roku 1957 pak mimořádným a konečně roku 1962 řádným profesorem. V Bělehradě roku 1956 obhájil doktorát s tezí Hercegovački ustanak (Hercegovské povstání). Roku 1969 se stal vedoucím Katedry dějin na Filozofické fakultě. Soustavně se zabýval dějinami Bosny a Hercegoviny v 19. a 20. století. V roce 1973 odešel do důchodu.[5][6]
V poválečné době byl uznávanou osobností. Roku 1947 se podílel na založení Spolku historiků Bosny a Hercegoviny (Društvo istoričara Bosne i Hercegovine) a jeho tiskového orgánu pod názvem Ročenka (Godišnjak), který dlouhý čas sám redigoval (1957–1965 a 1969–1973). Zasloužil se i o vznik časopisu Věstník archivu a Spolku archivních pracovníků Bosny a Hercegoviny (Glasnik arhiva i Društva arhivskih radnika Bosne i Hercegovine), v jehož redakci od roku 1961 až do své smrti vykonával post šéfredaktora. Roku 1969 se stal dopisujícím členem Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny.
Hamdija se oženil s Mejrou, s níž přivedl na svět dcery Hanifu (*1935, vdaná Osmanagić) a Fadilu a syna Nedžiba (1938–2007).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.