From Wikipedia, the free encyclopedia
Gurmukhí (Gurmukhī – ਗੁਰਮੁਖੀ) je písmo, kterým se píše východo-paňdžábština, tedy východní sikhský dialekt paňdžábštiny, používaný na území Indie. Název písma Gurmukhí je složen ze slov guru = učitel a mukh = ústa, jeho název je tedy něco jako „(pocházející z) úst Učitele“. Toto písmo totiž sestavil v 16. století druhý sikhský guru, Guru Angad Dev. Toto písmo ovládají všichni východní sikhové a to i jinak nevzdělaní vesničané, kteří žádné jiné písmo neznají. Většina sikhů ale ještě ovládá i latinku a dévanágarí.
Naproti tomu západní, muslimský dialekt používaný v Pákistánu, se píše urdským písmem šáhmukhí, které je rozšířenou variantou písma perského vytvořeného na základě arabského písma.
Písmo gurmukhí podobně jako většina indických písem vzniklo z písma Bráhmí. Proto je svojí grafickou podobou i principy velice blízké písmu dévanágarí, a také bengálskému a gudžarátskému písmu a také je slabičným písmem. Každá souhláska totiž obsahuje inherentní krátké „a“. Například souhláska „k“ je ve skutečnosti slabikou „ka“. Výjimkou z tohoto pravidla v hindštině v některých případech, jako na konci slova nebo na slovních švech, inherentní krátké „a“ odpadá, není-li ale pro výslovnost snazší ho zachovat, např. po skupině více souhlásek. Pro přidání jiných samohlásek (tj. náhradu „a“ jinou samohláskou) do slabiky se používají tyto samohlásky jen jako ligatury – nikoliv v plném tvaru.
Výjimkou bez inherentního „a“ bývalo vokalické ṛ (jako v českém slově „sanskrt“), které ale již z novoindických jazyků vymizelo. Proto se zapisuje standardně foneticky se samohláskou, např. v severní Indii se zapisuje (podle výslovnosti) jako ri (a to i v sanskrtských slovech, např. jako právě sanskrt: „sanskrit“) a v maráthštině jako ru.
Nejvýznačnějším literárním dílem, jehož originál byl napsán písmem Gurmukhí je bezesporu sikhská posvátná kniha Guru Granth Sahib.
Chceme-li používat písmo Gurmukhí v elektronické podobě, je vhodné použít kódování UTF-8. Unicode znaky písma Gurmukhí jsou U+0A00 až U+0A7F.
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | A | B | C | D | E | F | ||
A00 | | ਁ | ਂ | ਃ | | ਅ | ਆ | ਇ | ਈ | ਉ | ਊ | | | | | ਏ | |
A10 | ਐ | | | ਓ | ਔ | ਕ | ਖ | ਗ | ਘ | ਙ | ਚ | ਛ | ਜ | ਝ | ਞ | ਟ | |
A20 | ਠ | ਡ | ਢ | ਣ | ਤ | ਥ | ਦ | ਧ | ਨ | | ਪ | ਫ | ਬ | ਭ | ਮ | ਯ | |
A30 | ਰ | | ਲ | ਲ਼ | | ਵ | ਸ਼ | | ਸ | ਹ | | | ਼ | | ਾ | ਿ | |
A40 | ੀ | ੁ | ੂ | | | | | ੇ | ੈ | | | ੋ | ੌ | ੍ | | | |
A50 | | ੑ | | | | | | | | ਖ਼ | ਗ਼ | ਜ਼ | ੜ | | ਫ਼ | | |
A60 | | | | | | | ੦ | ੧ | ੨ | ੩ | ੪ | ੫ | ੬ | ੭ | ੮ | ੯ | |
A70 | ੰ | ੱ | ੲ | ੳ | ੴ | ੵ | ੶ | | | | | | | | | |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.