Folikulární buňka

Tento článek je o buňkách ve vaječníku. O buňkách ve štítné žláze pojednává článek Folikulární buňka (štítná žláza).

Folikulární buňka (někdy také granulózní buňka) je typ podpůrných buněk, které vytváří obal kolem oocytu (nezralého vajíčka) ve vaječníku a představují jednu z částí vaječníkového folikulu. Od okolního vazivového stromatu je oocyt s folikulárními buňkami oddělen bazální membránou. Folikulární buňky produkují pohlavní hormony steroidní povahy.

Prasečí oocyt obklopený folikulárními buňkami pod fluorescenčním mikroskopem (obarveno DAPI).

Představují do jisté míry obdobu Leydigových buněk varlat.^[1]

Vývoj

Folikulární buňky zřejmě pochází z krycího (coelomového) epitelu vaječníku. Nejprve vzniká kolem oocytu jednovrstevný „epitel“ těchto prozatím plochých buněk a vzniklá struktura se označuje primordiální folikul. Folikulární buňky jsou propojeny dezmozomy a od okolního vaziva je dělí bazální membrána. Když folikul začne dozrávat (připravovat se postupně na ovulaci), folikulární buňky nejprve získávají krychlový tvar a následně se začnou bujně množit. Tím vzniká vícevrstevný obal kolem oocytu. Postupně však mezi folikulárními buňkami vznikají otvory a jejich spojením vznikne dutina, antrum folliculi. Vzniká Graafův folikul, na jehož okraji je vrstva folikulárních buněk zvaná stratum granulosum, naopak k oocytu přiléhá vrstva corona radiata. Po ovulaci ve vaječníku zůstává stratum granulosum, buňky narůstají v objemu a podílí se významně na vzniku žlutého tělíska. Zde produkují hormony a obsahují lutein, žluté barvivo, které dalo název žlutému tělísku.^[2]