Goralé (polsky Górale; těšínským nářečím Gorole; slovensky Gorali nebo i starší Horali^[1][2]; tj. „horalé“, přičemž uvedené názvy se píší v některých zdrojích velkým, v jiných malým počátečním písmenem) jsou obyvatelé hornatých oblastí jižního Polska, severního Slovenska a severovýchodního Česka (Těšínsko). Ve svém širším vymezení však žijí také v Bukovině na západní Ukrajině a v severním Rumunsku. Je to tak etnická skupina žijící podél severního karpatského oblouku.

Goralové mluví goralskými dialekty, které jsou polského původu s příměsí slovenštiny a rumunštiny a také albánštiny.^[3] Kulturně jsou spříznění hlavně s Lemky, Huculy a Bojky.

Poláky uváděný údajný polský původ a národní charakter Goralů sloužil jako základ polských územních požadavků v československo-polských pohraničních sporech, zejména na Oravě a Spiši. Podobným způsobem se snažili využít Goraly Němci v době druhé světové války a tvrdili, že Goralé jsou německého původu (tzv. Goralenvolk).