Germaine z Foix

Uršula Germaine z Foix (katalánsky: Úrsula Germana de Foix; francouzsky: Ursule-Germaine de Foix; asi 1488 Foix – 15. října 1536 Valencie) byla sňatkem aragonskou královnou.

Germaine z Foix
aragonská, neapolská, sardinská, sicilská a navarrská královna
Narození	1488 Foix, Francie
Úmrtí	15. října 1536 (ve věku 47–48 let) Valencie, Španělsko
Pohřbena	klášter sv. Michala de los Reyes ve Valencii
Manželé	Ferdinand II. Aragonský Johan Braniborsko-Ansbašský Ferdinand z Kalábrie
Potomci	Jan z Girony Isabela Kastilská
Rod	Foix
Otec	John of Foix, Viscount of Narbonne
Matka	Marie Orléanská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Germainin otec Jan z Foix, vikomt z Narbonne byl synem královny Eleonory Navarrské. Její matka, Marie Orleánská byla sestrou francouzského krále Ludvíka XII.

Královna

Po smrti své manželky Isabely I. musel Ferdinand II. Aragonský předat vládu nad Kastilií svému zeti Filipovi Burgundskému, který převzal moc jménem své manželky Jany, Isabeliny dědičky. Ferdinand s Filipovou politikou nesouhlasil, a tak, aby zabránil jeho budoucí vládě nad Aragonií, se rozhodl najít si novou manželku. Nový mužský dědic by nahradil Janu v linii následnictví. O sňatku jednal s francouzským krále Ludvíkem XII., v naději, že získá přístup k navarrskému trůnu. Smlouvou z Blois Ludvík XII. souhlasil se svatbou své neteře Germaine z Foix s Ferdinandem. Germaine byla Ludvíkovou neteří (dcerou jeho sestry) a Ferdinandovou praneteří (vnučkou jeho nevlastní sestry). Ludvík XII. mu také přenechal svůj slabý nárok na neapolské království a své neteři jeruzalémské království, ale pouze pod podmínkou, že porodí mužského dědice. Sňatek mezi čtyřiapadesátiletým Ferdinandem a osmnáctiletou Germaine se konal v březnu 1506. Výsledkem bylo dočasné příměří mezi oběma panovníky.

V roce 1506 zemřel Filip Burgundský a Ferdinand se stal regentem Kastilie za svou mentálně nestabilní dceru Janu. Ferdinand s Germaine měli syna Jana, knížete z Girony, který se narodil 3. května 1509, zemřel však krátce po porodu. Navzdory užívání afrodisiak spolu žádné další děti neměli. Kdyby Jan přežil, aragonská koruna by se znovu oddělila od kastilské. S Janovou smrtí se aragonskou dědičkou stala opět kastilská královna Jana. Ferdinandova diplomatická prohnanost a spojenectví s Francií rozzuřili anglického krále Jindřicha VIII. Tudora, manžela Ferdinandovy a Isabeliny dcery Kateřiny. Jindřich tak využil příležitosti a v roce 1514 provdal svou sestru Marii za francouzského krále Ludvíka XII.

Smrt Ferdinanda a nástup Karla

Ferdinand 23. ledna 1516 zemřel a Germaine ovdověla. Ferdinandovými nástupci byli dcera Jana a její syn Karel. Ferdinand však zanechal Germaine roční důchod 50 000 zlatých florinů a v poslední vůli vnukovi uložil, aby se o vdovu postaral.

V roce 1517 přijel nový král Kastilie a Aragonu Karel z Nizozemí do Kastilie. Germaine se přestěhovala z Aragonu do Kastilie, aby se připojila k jeho dvoru, kde 17letý panovník svou 29letou babičku přijal. Na její počest uspořádal několik turnajů a banketů. 20. srpna 1518 Germaine ve Valencii porodila dceru Isabelu. Někteří historikové se domnívají, že byl Isabeliným otcem Karel; Germaine ji ve své poslední vůli označila za „infantku Isabelu“, titul, který užívala jen dcera krále.

V roce 1519 se Karel, Germaine a Karlova sestra Eleonora odstěhovali z Kastilie do Aragonu. Karel strávil v Aragonu rok, během něhož jednal s parlamentem. Mezitím Germaine v Barceloně zasnoubil s markrabětem Johanem Braniborsko-Ansbašským. Germaine odjela s Karlem do Německa, kde se provdala.

Místokrálovna Valencie

V roce 1523 Karel pár jmenoval místodržícími Valencie. Tam se Germaine zabývala revoltou valencijských cechů. Germaine s nimi upřednostňovala drsné zacházení; zřejmě sama podepsala sto rozsudků smrti a dohromady proběhlo na 800 poprav. V prosinci 1524 Germaine podepsala milost, kterou oficiálně ukončila pronásledování všech bývalých účastníků rebelie.

Valencijští historikové přiznávají, že skutečnost, že Germaine přemístila svůj dvůr do Valencie, byla prvním krokem v úpadku původního jazyka Valencie, protože vyšší třídy začaly upřednostňovat Španělštinu nad svým rodným jazykem, aby ji potěšily.

V roce 1525 Germainin manžel Johan zemřel a ona se znovu provdala za kalábrijského vévodu Ferdinanda, syna Frederika Neapolského a jeho druhé manželky Isabely del Balzo. Oba byli nadále místodržícími Valencie a patrony umění a hudby.

Germaine zemřela 15. října 1536, pravděpodobně na obezitu spojenou s otoky a byla pohřbena v klášteře San Miguel de los Reyes. Vévoda z Kalábrie zůstal místokrálem až do své smrti v roce 1550.

Vývod z předků

Archambaud

John I, Count of Foix

Isabela z Foix

Gaston IV of Foix

Charles d'Albret

Jeanne Ire d'Albret

Marie de Sully

John of Foix, Viscount of Narbonne

Ferdinand I. Aragonský

Jan II. Aragonský

Eleonora z Alburquerque

Eleonora Navarrská

Karel III. Navarrský

Blanka Navarrská

Eleonora Kastilská

Germaine z Foix

Karel V. Francouzský

Ludvík z Valois

Johana Bourbonská

Karel Orleánský

Jan Galeáš Visconti

Valentina Visconti

Izabela Francouzská

Marie Orléanská

Adolf III. z Marky

Adolf I.

Markéta Jülišská

Marie Klevská

Jan I. Burgundský

Marie Burgundská

Markéta Bavorská

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Germaine of Foix na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Germaine z Foix na Wikimedia Commons

Královna Aragonu, Mallorky, Valencie a Sicílie, hraběnky Barcelony neapolská královna
Předchůdce: Isabela I. Kastilská	1506–1516 Germaine z Foix	Nástupce: Isabela Portugalská