Kan-su

Kan-su (čínsky: 甘肃; pinyin: Gānsù) je provincie na severozápadě Čínské lidové republiky. Jméno provincie získala ze spojení názvu pro oblast Kan-čou (甘州; dnes Čang-jie) a oblast Su-čou (肃州; dnes Ťiou-čchüan).

Kan-su 甘肃省
Geografie
Provincie Kan-su (červeně) v Čínské lidové republice
Hlavní město	Lan-čou
Status	provincie
Souřadnice	38° s. š., 102° v. d.
Rozloha	454 000 km²
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	25 575 254 (2010)
Hustota zalidnění	56,3 obyv./km²
HDP/obyv.	2 380
Jazyk	čínština
Národnostní složení	Chanové, Chuejové, Tungsiangové, Tibeťané
Správa regionu
Stát	Čína Čína
Nadřazený celek	Čínská lidová republika
Podřízené celky	12 městských prefektur, 2 autonomní prefektury
Vznik	1929; 1963 do dnešní podoby hranic
Měna	RMB
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	CN-SN
Telefonní předvolba	(+86)
Označení vozidel	甘 gān/ 陇 lǒng
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Průměrná nadmořská výška Kan-su je 1000 metrů. Na jihu hraničí s Tibetskou náhorní plošinou a na severovýchodě se sprašovou plošinou středního toku Žluté řeky. Řeka protéká i hlavním městem Lan-čou. Do provincie zasahuje i část pouště Gobi. Jih Kan-su náležel původně k historické tibetské provincii Amdo.

Kan-su v rámci ČLR hraničí s autonomními oblastmi Sin-ťiang na západě, Vnitřním Mongolskem na severu a Ning-sia na severovýchodě. S provinciemi Čching-chaj na jihozápadě, S’-čchuan na jihu a Šen-si na východě. Na severozápadě hraničí s Gobialtajským ajmagem Mongolska.

Provincií vede Hedvábná stezka, která spojovala dřív Čínu a arabské země. Díky horám na jihu a pouštím na severu vedla stezka koridorem Che-si, kudy dnes vedou dálnice a železnice spojující hlavní město Lan-čou a provincii Sin-ťiang.

Sever a střed Kan-su je suchý. Po celé hranici s provincií Čching-chaj se táhne pohoří Čchi-lien, které dosahuje výšky až 5000 metrů. V horách pramení mnoho řek a nachází se zde i nerostné bohatství. Jižně od Lan-čou se rozprostírají travnaté pastviny, na kterých žijí tibetští nomádi. Na hranicích s provincií S’-čchuan se zvedají vysoké hory.

Vodstvo

Hlavní zdrojem vody pro jih provincie je Žlutá řeka na svém vrchním a středním toku, přítoky v Kan-su jsou Wej-che a Tchao-che. V okrese Lü-čchü při hranicích s provincii S’-čchuan pramení řeka Paj-lung, přítok řeky Ťia-ling-ťiang. Paj-lung v roce 2010 způsobil silný déšť v okrese Čou-čchü velké sesuvy půdy, při kterých přišlo o život přes 1000 obyvatel. Ve střední části Kan-su pramení řeka Žošuj tekoucí do Vnitřního Mongolska.

Historie

Oblast provincie Kan-su má z historického hlediska důležitou roli při kontaktu Číny s arabskými zeměmi a západním světem. Na Hedvábné stezce probíhaly po staletí důležité obchody, ale i stěhování obyvatel z Číny i z centrální Asie. Ve střední části provincie v blízkosti města Ťia-jü-kuan leží poslední kámen Dlouhé čínské zdi. Na severozápadě provincie se v blízkosti města Tun-chuang nachází historické buddhistické centrum a skalní jeskyně v Mo-kao pocházející z prvního tisíciletí n. l., které jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. Během dynastie Čching v oblasti vypuklo Muslimské povstání (1862–1877), které se rozšířilo do celé Číny a vyžádalo si několik milionů zabitých muslimů. Na přelomu 20. století, kdy v Číně skončila čchingská dynastie a nastalo období vlády militaristů kontrolovali oblast generálové z rodiny Ma.

Obyvatelstvo

V provincii Kan-su žije podle údajů ze sčítání lidu v roce 2000 kolem 25 milionů obyvatel, což znamená jednu z nejřídčeji osídlených čínských provincií (kolem 70 obyvatel na km²). Podle tohoto sčítání patřilo 8,7 % obyvatel k některé z národnostních menšin; mezi nimi nejvýznamnější jsou Chuejové, kteří žijí na území celé provincie v početných komunitách. Dalšími místními národnosti jsou Tibeťané, Mongolové, Kazachové, Mandžuové a Salarové. Jen kolem 24 % obyvatel žije ve městech. V největším městě Lan-čou žije kolem 1,6 milionu obyvatel, všechna ostatní města mají méně než půl milionu obyvatel.

Kultura

Příprava "Lančou la-mien" nudlí v chuejské restauraci v Kuang-tung

Díky početné populaci čínských muslimů - Chuejů - se v celém Kan-su nachází muslimské restaurace známé po celé Číně. Tradičně nejběžnější jídlo v oblasti jsou "La-mien" (拉面) častěji jako Lan-čou la-mien (兰州拉面).

Turismus

Kan-su je vyhledávanou oblastí především díky Hedvábné stezce a konci Velké čínské zdi u města Ťia-jü-kuan, kde se nachází i známá pevnost. Další historicky významnou památkou jsou jeskyně Mo-kao. 80 km od města Lan-čou jsou další jeskynní chrámy Ping-ling. Na jihu provincie v tibetské prefektuře Kanlho leží jeden z nejznámějších a nejvýznamnějších tibetských klášterů Labrang.

Doprava

Lan-čou bylo vždy důležitým dopravním uzlem. Dnes tudy vedou dálnice do Tibetu i Sin-ťiangu. V roce 1962 byla otevřena železniční trať z Lan-čou do Urumči. Skrz Lan-čou taktéž vede železnice do Lhasy.

Administrativní členění

Členění provincie Kan-su

Mapa provincie	#	Název (čínsky)			Sídelní městský obvod	Počet obyvatel (2010)
		český přepis	znaky	pchin-jin
	Městské prefektury
	1	Ťiou-čchüan	酒泉市	Jiǔquán Shì	Su-čou	1 095 947
	2	Ťia-jü-kuan	嘉峪关市	Jiāyùguān Shì	–	231 853
	3	Čang-jie	张掖市	Zhāngyè Shì	Kan-čou	1 199 515
	4	Ťin-čchang	金昌市	Jīnchāng Shì	Ťin-čchuan	464 050
	5	Wu-wej	武威市	Wǔwēi Shì	Liang-čou	1 815 054
	6	Paj-jin	白银市	Báiyín Shì	Paj-jin	1 708 751
	7	Lan-čou	兰州市	Lánzhōu Shì	Čcheng-kuan	3 616 163
	10	Ting-si	定西市	Dìngxī Shì	An-ting	2 698 622
	11	Lung-nan	陇南市	Lǒngnán Shì	Wu-tu	2 567 718
	12	Tchien-šuej	天水市	Tiānshuǐ Shì	Čchin-čou	3 262 548
	13	Pching-liang	平凉市	Píngliàng Shì	Kchung-tchung	2 068 033
	14	Čching-jang	庆阳市	Qìngyáng Shì	Si-feng	2 211 191
	Autonomní kraje
	8	Lin-sia (chuejský)	临夏回族自治州	Línxià Huízú Zìzhìzhōu	městský okres Lin-sia	1 946 677
	9	Kanlho (tibetský)	甘南藏族自治州	Gānnán Zāngzú Zìzhìzhōu	městský okres Che-cuo	689 132

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gansu na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kan-su na Wikimedia Commons

Portály: Čína