festival fotografie nazvaný po Jaromíru Funkem From Wikipedia, the free encyclopedia
Funkeho Kolín je festival současné fotografie včetně výstav a přednášek, který se koná v Kolíně každé dva roky již od roku 1993. Nese jméno českého fotografa Jaromíra Funkeho s odkazem na to, že se v Kolíně v jednu dobu potkali avantgardní fotografové Josef Sudek, Jaromír Funke a Eugen Wiškovský – tři světově uznávaní tvůrci moderní české fotografie.[1] Hlavním tématem festivalu je prezentace fotografické tvorby a uměleckých osobností z oblasti fotografie.[2]
Pokaždé se vymezí dané téma každého fotografického setkávání, které se konají v různých prostorách Kolína a při kterých se představují osobnosti spjaté s historií fotografie a Kolínem zároveň. Funkeho Kolín navazuje na podobné zahraniční projekty, jako například Mesiac fotografie v Bratislavě.[1] Mezi hlavní organizátory patří Občanské sdružení Funkeho Kolín, od roku 1993 spoluorganizuje fotografický festival Jolana Havelková.[3]
Na festivalu od roku 2001 vystavovalo více než 100 autorů, například Ivan Pinkava, Pavel Mára, Miroslav Machotka, Václav Jirásek, Rudolf Sikora, z mladší generace například Michaela Thelenová, Štěpánka Šimlová, Pavel Kopřiva či Jiří Křenek.[1]
Ročník 2009 byl poslední.
U příležitosti osmého ročníku festivalu se konala výstava pražského konstruktivisty Jana Kubíčka (* 1927). Pod názvem Stopy 8 autorů vystavili ve spolupráci s FAMU svá díla autoři Miloš Šejn, Ondřej Bouška, Kateřina Držková, Vojtěch Fröhlich, Tereza Králová, Jiří Šigut a Jan Šimánek.[2]
Dále vystavovali: Zbyněk Baladrán, Daniela Baráčková, Beata Długosz, Ivars Gravlejs[4], Anna Gutová, Markéta Kinterová, Jáchym Kliment, Marian Kusik, Petra Malá, Jan Měřička, Mátyás Misetics, Lukáš Prokůpek, Ondřej Přibyl, Igor Ševčuk, Mark Ther, Tereza Velíková, Eva Výborná a Jan Wojnar.[5]
Hlavním tématem tohoto ročníku byla rodina z různých pohledů autorů. V rámci představování kolínských osobností představil kurátor Vladimír Birgus tvorbu Eugena Wiškovského.
Dále vystavovali Milena Dopitová - Všechno se vrací, protože bloudí, Anetta Mona Chişa Planet romance, Sylva Francová – Portréty žen, Dušan Skala – Páska, Dita Pepe – Autoportréty, Martin Voříšek – Kronika, Milan Mikuláštík & Jan Nálevka – Funke You!, Agnes Eperjesi – Rodinné album, Gabriela Kontra a Jana Štěpánová – Rodinné mapy; Aneta Grzeszykowska – Album, Daniela Matějková – Kloboučnická 18, Petra Steinerová – táta, Marie Dvořáková – Rodinné portréty, Zuzana Blochová a Dita Lamačová – Persona, Kateřina Držková a Daniela Matějková – Kolínská rodina, Filip Hladký – Mléčná epocha a Jan Freiberg – Smím prosit?.[6]
Tématem se stal reklamní slogan 100% nejlepší kvalita nyní jen za 90% ceny.[7]
Autoři děl: Michaela Thelenová – New fashion a Básně, Dušan Skala, Martin Mainer – Rytmus sexu, Jiří Surůvka – Kuchyňské hry, František Krátký, Reklamní fotografie 1851–1924, Jiří Křenek – Mobily, Jiří David – Stříbrní lidé, Jiří Černický – In, Tomáš Souček – Provizorní působiště.
4. fotografický festival Funkeho Kolín se konal ve dnech 6. 10. – 31. 10. 2001 Vystavující[8]: Štěpánka Šimlová – Krajiny, Veronika Zapletalová – Chatařství (instalace), Bohumila Bloudilová, 1876–1946, Kateřina Otčenášková – Malé krajiny, Václav Jirásek – Automatik, Andrea Horská – z cyklu Cesta, Jaroslav Beneš, Jaroslav Richtr – Mořské pyramidy, Svatopluk Klimeš ve spolupráci s Tobiášem Judlem, Lukášem Kubcem a Tomášem Hrůzou – Tři průsvitky, Jaroslav Fišer – Nejenom město, Radek Jandera – Bratislava,
Radek Jandera – Tanečník
Štěpánka Stein, Salim Issa, Jaroslav Beneš, Jaroslav Fišer, Jolana Havelková, Libuše Jarcovjáková, Lada Krupková, Jiří Krupka, Jan Kubíček, Andrea Lhotáková, Miroslav Machotka, Pavel Mára, Josef Moucha, Jura Plieštik, Jaroslav Rajzík, Zdeněk Skružný, Martin Smékal, Petr Velkoborský a další.[9]
První fotografický festival k poctě Jaromíra Funkeho a Josefa Sudka uspořádala Polabská kulturní nadace v říjnu tohoto roku. První ročník byl zaměřen především na experimentální tvorbu. Koncepce a organizace se ujali: Aleš Kuneš, Jolana Havelková, Miloš Kim Houdek.[10]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.