švýcarský typograf From Wikipedia, the free encyclopedia
Adrian Frutiger (24. května 1928 Unterseen, kanton Bern, Švýcarsko – 10. září 2015 Bremgarten bei Bern, Švýcarsko) byl švýcarský tvůrce písma, typograf a grafik, který výrazně ovlivnil směr typografie druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Za svůj život obsáhl překotný vývoj technologií od horké sazby přes fotosazbu až po digitální publikování.
Adrian Frutiger | |
---|---|
Narození | 24. května 1928 Unterseen |
Úmrtí | 10. září 2015 (ve věku 87 let) Bremgarten bei Bern |
Alma mater | Kunstgewerbeschule Zürich (1949–1951) |
Povolání | návrhář písma, spisovatel literatury faktu, umělec, typograf a grafik |
Zaměstnavatelé | Deberny & Peignot |
Ocenění | SOTA Typography Award (2006) Frederic W. Goudy Award |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mezi největší Frutigerova díla patří zejména písma Univers, Frutiger nebo Avenir. Tato bezpatková písma patří do rodin neogrotesků, humanist a geometrických písem. Univers byl v roce 1957 jedním z prvních bezpatkových (bezserifových) písem, která byla používána pro souvislou sazbu. Navíc byl vyroben v mnoha řezech jak pro ruční, strojovou, foto a později i pro počítačovou sazbu. Univers je jedním z prvních písem, která se začala používat jako náhrada patkových písem i pro souvislou sazbu. Toto bezpatkové písmo se ještě více než Helvetica odklání od geometrické konstrukce. Jemná práce s váhou linky a delikátní tvary mu přinesly označení kaligrafický sans-serif.
Adrian Frutiger se narodil jako syn tkalce a tkadleny. Vyučil se však sazečem v Interlakenu u polygrafické společnosti Otto Schlaefli (Schlaefli & Maurer AG). Poté studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Zürichu (1949-1951) – atelier Alfred Willi Mann a Walter Käch. Absolvoval s diplomovou prací: Evropský vývoj písma od řecké Lapidar- alfabety po renesanční písma. Později Frutiger pracoval jako grafik v Curychu. V roce 1952 se stal členem pařížské písmolijny Deberny & Peignot. Roku 1962 Frutiger založil vlastní grafické studio v Arcueil poblíž Paříže, spolu s Brunem Pfäffli a André Gürtler. Mezitím učil na École Estienne a École Nationale Supérieure des Arts Décoratifs. Od roku 1992 žil již v Bremgarten bei Bern.
Adrian Frutiger byl dvakrát ženatý. Jeho první manželka, Paulette Flückiger zemřela v roce 1954 po narození jejich syna Stéphana. V roce 1955 se oženil s Simone Bickel, která zemřela v roce 2008. Dvě dcery z tohoto manželství, Anne-Sylvie a Annik, spáchaly ve věku 16 a 20 let sebevraždu. Na jejich památku s manželkou založili nadaci Fondation Adrian et Simone Frutiger[1], která podporuje neuropsychologický a neuropsychiatrický výzkum.
Frutiger výrazně ovlivnil francouzský grafický design a spolu s Hansem (Jeanem) Widmerem se stali zakladateli dodnes vlivné skupiny švýcarských grafických designérů žijících ve Francii.
Mezi jeho nejslavnější díla patří lineární grotesk Univers, Frutiger a Avenir. Písmo Univers bylo použito pro pařížské letiště Charles de Gaulle (Roissy) včetně piktogramů vyrobených na zakázku. Známá je rovněž „Frutigerova šipka“, použitá právě v orientačním systému pařížského letiště.
Dalšího světového uznání se dostalo jeho písmu OCR-B vytvořeném roku 1968, které je dodnes standardem ve strojově čitelných písmech a od roku 1976 je certifikováno normou ISO pod číslem ISO 1073/II-1976 (E) standard[2].
Písmo ASTRA-Frutiger je od roku 1990 písmem švýcarských dopravních značek.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.