Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu
(1664-1741) německý kníže From Wikipedia, the free encyclopedia
Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu[pozn. 1] (německy Froben Ferdinand Dominik Christoph zu Fürstenberg-Mößkirch; 6. srpna 1664 Meßkirch[pozn. 2] – 4. dubna 1741) byl od roku 1716 třetím vládnoucím knížetem z Fürstenbergu a v letech 1726–1735 hlavním říšským komisařem na Říšském sněmu v Řezně.
| Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu | |
|---|---|
 | |
| 3. kníže z Fürstenbergu | |
| Ve funkci: 1716 – 4. dubna 1741 | |
| Předchůdce | Antonín Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu |
| Nástupce | Karel Bedřich Mikuláš z Fürstenberg-Mößkirchu |
| Hlavní říšský komisař | |
| Ve funkci: 1726 – 1735 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Předchůdce | Kristián August Sasako-Zeitzský |
| Nástupce | Josef Vilém z Fürstenberg-Stühlingenu |
| Narození | 6. srpna 1664 Meßkirch |
| Úmrtí | 4. září 1741 (ve věku 77 let) nebo 4. dubna 1741 (ve věku 76 let) |
| Titul |  kníže |
| Choť | (1690) Marie Terezie Felicitas ze Sulzu (1671–1743) |
| Rodiče | František Kryštof z Fürstenbergu a Maria Theresia von Fürstenberg-Meßkirch |
| Děti | Karel Bedřich z Fürstenberg-Mößkirchu |
| Příbuzní | Karl Egon von Fürstenberg-Meßkirch (bratr) |
| Profese | právník |
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
| Commons | Froben Ferdinand (Fürstenberg-Mößkirch) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Froben Ferdinand pocházel z rodu Fürstenbergů. Narodil se jako syn hraběte Františka Kryštofa z Fürstenberg-Mößkirchu (28. července 1625 – 22. září 1671) a jeho manželky Marie Terezie z Arenbergu a Aerschotu (22. dubna 1639 – 18. ledna 1705).[pozn. 3] Po otcově smrti se stali jeho poručníky matka a strýc Froben Maria z Fürstenberg-Mößkirchu.
V roce 1675 začal studovat u jezuitů v Kolíně nad Rýnem. Následně se stal kanovníkem v Kolíně nad Rýnem a ve Štrasburku, ale později rezignoval. Poté studoval filozofii v Praze a práva ve Würzburgu a Lovani. V roce 1685 zemřel jeho poručník Froben Maria, císař ho prohlásil za plnoletého a svěřil mu také poručnictví nad jeho mladšími sourozenci.
V roce 1687 se Froben Ferdinand stal zástupcem ředitele a krátce nato ředitelem švábského říšského hraběcího kolegia. V roce 1688 byl jmenován Říšským dvorním radou.
Již v roce 1700 jej císař Leopold I. jmenoval skutečným tajným radou. V roce 1703 se stal místodržícím Předních Rakous, v roce 1716 říšským knížetem. V letech 1718–1721 zastával post císařského komorního soudce. V roce 1721 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.
V roce 1726 se stal hlavním říšským komisařem u Říšského sněmu v Řezně, kam se také s rodinou přestěhoval. V této pozici vystřídal kardinála Kristiána Augusta Sasako-Zeitzského.
Rodina
Manželství a potomstvo
Froben Ferdinand se v roce 1690 v Jestettenu oženil s hraběnkou Marií Terezií Felicitas ze Sulzu (12. 3. 1671 – 26. března 1743 Meßkirch).[1] Ze čtyř dětí se dospělosti dožil jen jeden syn:[1]
- 1. Marie Anna Terezie (8. 4. 1699 – 14. 6. 1707)
- 2. Josefa (*/† 1695)
- 3. dítě (*/† 1698)
- 4. Karel Bedřich Mikuláš (9. 8. 1714 – 7. 9. 1744 Hüfingen), 4. kníže
- ⚭ (23. 5. 1735 zámek Wetzdorf) Marie Gabriela Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Wiesenburská (22. 10. 1716 Vídeň – 13. 6. 1798 Eichstätt)
Sourozenci
Jeho bratr Karel Egon Evžen (2. 11. 1665 – 14. 10. 1702) padl jako generálporučík císařské armády v bitvě u Friedlingenu. Kníže Froben Ferdinand pokračoval v renovaci zámku Hüfingen, se kterou začal Karel Egon.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.