(1664-1741) německý kníže From Wikipedia, the free encyclopedia
Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu[pozn. 1] (německy Froben Ferdinand Dominik Christoph zu Fürstenberg-Mößkirch; 6. srpna 1664 Meßkirch[pozn. 2] – 4. dubna 1741) byl od roku 1716 třetím vládnoucím knížetem z Fürstenbergu a v letech 1726–1735 hlavním říšským komisařem na Říšském sněmu v Řezně.
Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu | |
---|---|
3. kníže z Fürstenbergu | |
Ve funkci: 1716 – 4. dubna 1741 | |
Předchůdce | Antonín Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu |
Nástupce | Karel Bedřich Mikuláš z Fürstenberg-Mößkirchu |
Hlavní říšský komisař | |
Ve funkci: 1726 – 1735 | |
Panovník | Karel VI. |
Předchůdce | Kristián August Sasako-Zeitzský |
Nástupce | Josef Vilém z Fürstenberg-Stühlingenu |
Narození | 6. srpna 1664 Meßkirch |
Úmrtí | 4. září 1741 (ve věku 77 let) nebo 4. dubna 1741 (ve věku 76 let) |
Titul | kníže |
Choť | (1690) Marie Terezie Felicitas ze Sulzu (1671–1743) |
Rodiče | František Kryštof z Fürstenbergu |
Děti | Karel Bedřich z Fürstenberg-Mößkirchu |
Příbuzní | Karl Egon von Fürstenberg-Meßkirch (sourozenec) |
Profese | právník |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
Commons | Froben Ferdinand (Fürstenberg-Mößkirch) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Froben Ferdinand pocházel z rodu Fürstenbergů. Narodil se jako syn hraběte Františka Kryštofa z Fürstenberg-Mößkirchu (28. července 1625 – 22. září 1671) a jeho manželky Marie Terezie z Arenbergu a Aerschotu (22. dubna 1639 – 18. ledna 1705).[pozn. 3] Po otcově smrti se stali jeho poručníky matka a strýc Froben Maria z Fürstenberg-Mößkirchu.
V roce 1675 začal studovat u jezuitů v Kolíně nad Rýnem. Následně se stal kanovníkem v Kolíně nad Rýnem a ve Štrasburku, ale později rezignoval. Poté studoval filozofii v Praze a práva ve Würzburgu a Lovani. V roce 1685 zemřel jeho poručník Froben Maria, císař ho prohlásil za plnoletého a svěřil mu také poručnictví nad jeho mladšími sourozenci.
V roce 1687 se Froben Ferdinand stal zástupcem ředitele a krátce nato ředitelem švábského říšského hraběcího kolegia. V roce 1688 byl jmenován Říšským dvorním radou.
Již v roce 1700 jej císař Leopold I. jmenoval skutečným tajným radou. V roce 1703 se stal místodržícím Předních Rakous, v roce 1716 říšským knížetem. V letech 1718–1721 zastával post císařského komorního soudce. V roce 1721 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.
V roce 1726 se stal hlavním říšským komisařem u Říšského sněmu v Řezně, kam se také s rodinou přestěhoval. V této pozici vystřídal kardinála Kristiána Augusta Sasako-Zeitzského.
Froben Ferdinand se v roce 1690 v Jestettenu oženil s hraběnkou Marií Terezií Felicitas ze Sulzu (12. 3. 1671 – 26. března 1743 Meßkirch).[1] Ze čtyř dětí se dospělosti dožil jen jeden syn:[1]
Jeho bratr Karel Egon Evžen (2. 11. 1665 – 14. 10. 1702) padl jako generálporučík císařské armády v bitvě u Friedlingenu. Kníže Froben Ferdinand pokračoval v renovaci zámku Hüfingen, se kterou začal Karel Egon.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.