Františkánský klášter (Hostinné)
klášter v Hostinném From Wikipedia, the free encyclopedia
Františkánský klášter je barokní stavba v Hostinném. Je zapsána v seznamu kulturních památek České republiky. Součástí areálu je i kostel zasvěcený Františku Serafínskému.
| Františkánský klášter v Hostinném | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Nádražní 119 Hostinné |
| Souřadnice | 50°32′24,11″ s. š., 15°43′41,38″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Založení | 1684 |
| Zrušení | 1785, 1950 |
| Obnovení | 1789 |
| Odkazy | |
| Kód památky | 32830/6-3540 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Založení kláštera
Po roce 1635 získal město Hostinné nejvyšší císařský vachtmistr a zapřisáhlý katolík Vilém Lamboy z Deseneru. Dal si za cíl dostat do města některý z církevních řádů. Nejprve jednal s Tovaryšstvem Ježíšovým, ti však pro nedostatek financí město opustili. O jejich místo projevili zájem kapucíni a bosí karmelitáni, avšak roku 1666 přijali místo františkáni.[1] Ti do města přijeli již 23. listopadu téhož roku. Roku 1674 byl řádu předán hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice. O tři roky později zahájil Martin Reiner, stavitel z Nového Města Pražského, stavbu kláštera.[2] Kvůli nedostatku financí byla stavba přerušena až do roku 1680. 22. dubna téhož roku navíc zemřel Martin Reiner a stavbu převzal jeho polír Wolfgang Dientzenhofer (starší bratr Kryštofa Dientzenhofera).
Stavba byla obnovena roku 1683 a o rok později (přesněji 8. srpna 1684) se do nedokončeného konventu nastěhovali mniši. Objekt vysvětil Bernard Sannig.[2] V roce 1685 byl klášterní kostel rozšířen o kapli Bolestné Panny Marie a celá stavba byla dokončena roku 1687. Již o rok později byla v klášteře zřízena lékárna.
Klášter
V přízemí konventu se nacházela klášterní lékárna a v prvním patře byl roku 1728 zřízen špitál pro poutníky a chudé.[3] V letech 1743 až 1748 byla probourána severní stěna původního kostela kvůli přístavbě druhé chrámové lodi. V rámci josefínských reforem byl klášter roku 1785 zrušen a vyklizen. Celý jeho inventář (včetně rozsáhlé knihovny) byl odvezen. Roku 1789 byl však klášter znovu obnoven, především díky provozu nemocnice pro chudé a lékárny.[2] K obnovení kláštera pomohla mimo jiné také přímluva vrchlabského děkana a vikáře Ignáce Ullricha, který ve svém dopise zdůraznil nepostradatelnost kláštera v Hostinném.[4]
Ve dvacátém století byla část přízemí pronajata veřejné knihovně a různým křesťanským institucím.[5] Po záboru pohraničí v roce 1938 byl konvent následně začleněn do Sudetského komisariátu.[6]
Zničení kláštera a totalita
V roce 1950 podlehl klášter komunistickým perzekucím. Bývalý představený kláštera byl zatčen a uvězněn na Pankráci. V noci z 13. na 14. dubna 1950 (v rámci tzv. Akce K) přijel zmocněnec s bezpečnostními orgány do kláštera, přičemž v budově se nacházel pouze páter Miroslav Kopecký a bratr laik Angel Matěj Krůžela.[7] Představený kláštera, Petr Florián Štětina, byl na návštěvě u svých rodičů. Při osobní prohlídce nalezli příslušníci SNB u Matěje Krůžely 21 920 Kčs v papírových bankovkách a 19 kusů známek v hodnotě 1,50 Kčs. V klášteře byly nalezeny také propagační letáky Lidové strany. Následně byli řeholníci odvezeni do hejnického kláštera.[8]
O klášter se zajímalo několik firem, přičemž všechny měly v úmyslu budovu zrekonstruovat a vytvořit z ní internát. Z kláštera se nakonec stal sklad obuvi a kostel se stal skladištěm textilií národního podniku Umělé vlákno v Rudníku.
Již v roce 1969 byla v kostele otevřena Galerie antického umění, jež představuje jednu z významných evropských sbírek odlitků antické plastiky, která byla postupně shromážděna při Univerzitě Karlově.[9]
21. století
Po roce 1989 byl klášter vrácen řádu františkánů. V roce 1995 Českomoravská provincie klášter věnovala Nadaci Conventus.[10][11] Na začátku 21. století začal být klášter rekonstruován. V letech 2009 až 2011 proběhla generální rekonstrukce areálu za 50 milionů Kč.[12] Město do budovy plánovalo přemístit knihovnu, muzeum i koncertní sál.[13] V roce 2012 získala rekonstrukce ocenění Stavba roku.[14] V současnosti je v klášteře umístěno muzeum, knihovna a galerie.
Areál františkánského kláštera se nachází jihovýchodně mimo hradby města za potokem. Tvoří ho klášterní kostel svatého Františka Serafínskho, raně barokní jednopatrový konvent a ohradní zeď s bývalými hrobkami. Jedná se o jediné dochované dílo Wolfganga Dientzenhofera. Klášter obíhá rajský dvůr. Pod východním nárožím je prostorný sklep s širokou valenou klenbou s výsečemi.[15]
Kostel je dvojlodní, raně barokní, s valbovou střechou a ozdobným štítem. V jihovýchodní lodi je zachována velká část staršího renesančního hřbitovního kostela. V přízemí jsou dva jednoduše profilované portály s kamennými rámy s půlkruhovým nádpražím. Na portále situovaném v pravé okenní ose je datum 1598.[16]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
