(1878-1935) český šlechtic From Wikipedia, the free encyclopedia
František Xaver hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (23. května 1878 Vídeň – 10. prosince 1935 Chlumec nad Cidlinou) byl český šlechtic z rodu Kinských. V době monarchie působil jako diplomat na nižších postech v různých evropských zemích. Za první světové války krátce sloužil v armádě a byl vážně zraněn na východní frontě. Po vzniku Československa žil v soukromí, byl majitelem velkostatku Chlumec nad Cidlinou.
František Xaver hrabě Kinský | |
---|---|
Hlava chlumecké linie Kinských | |
Ve funkci: 8. ledna 1932 – 10. prosince 1935 | |
Předchůdce | Oktavián Zdenko Kinský |
Nástupce | Zdenko Radslav Kinský |
Majitel chlumeckého velkostatku | |
Ve funkci: 1922 – 10. prosince 1935 | |
Předchůdce | Oktavián Zdenko Kinský |
Nástupce | Zdenko Radslav Kinský |
Narození | 23. května 1878 Vídeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. prosince 1935 (ve věku 57 let) Chlumec nad Cidlinou Československo |
Místo pohřbení | Hrobka Kinských (Mlékosrby) |
Titul | hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává) |
Choť | (1927) Marie Benedikta Schönbornová (1896–1957) |
Rodiče | Oktavián Zdenko Kinský (1844–1932) a Georgina Festeticsová z Tolny (1856–1934) |
Příbuzní | Zdenko Radslav Kinský a Norbertina Kinská (sourozenci) |
Ocenění | Řád železné koruny |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Patřil k chlumecké hraběcí větvi starého českého rodu Kinských, byl nejstarším synem Zdenka Kinského (1844–1932) a jeho manželky Georginy, rozené hraběnky Feštetićové (1856–1934). Po matce byl vnukem uherského nejvyššího hofmistra Györgye Festeticse (1815–1883) a synovcem knížete Tassila Festeticse (1850–1933).[1] František sloužil nejprve v armádě, nastoupil k 9. husarskému pluku a později byl v hodnosti poručíka převeden do stavu záloh. Absolvoval dva semestry na univerzitě v Cambridgi a v roce 1903 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí, začínal jako provizorní atašé v Bruselu.[2] Teprve o rok později složil předepsané diplomatické zkoušky a následně působil v Mnichově a Berlíně, mezitím byl v roce 1905 jmenován c. k. komořím.[3] Před první světovou válkou byl několik let dvorním sekretářem na ministerstvu zahraničí.[4]
Na začátku první světové války vstoupil jako dobrovolník do armády a narukoval na východní frontu. V bojích v Haliči byl vážně zraněn, kdy mu ruská střela roztříštila pravou paži, načež byl jako invalida v armádě penzionován v hodnosti nadporučíka. Vrátil se do diplomatických služeb a v letech 1914–1915 byl zástupcem ministerstva zahraničí u vrchního velení armády. Do konce války byl pak v letech 1915–1918 velvyslaneckým radou (legační rada I. kategorie) v Berlíně.[5]
Po zániku monarchie se usadil v Chlumci nad Cidlinou a v roce 1922 převzal od otce správu velkostatku. Chlumecký velkostatek patřil k velkým pozemkovým celkům a zahrnoval 14 637 hektarů půdy. Do jeho rozlohy zasáhla pozemková reforma, která zmenšila rozsah o 4 800 hektarů. V letech 1927–1928 proběhly stavební úpravy na zámku Karlova Koruna.[6] Ještě koncem dvacátých let chod velkostatku vykazoval zisky v řádech miliónů korun. Teprve po úmrtí Františkova otce a zaplacení dědické daně (1932) došlo k úpadku a hospodaření se dostalo do záporné bilance.[7]
Od svého válečného zranění byl často nemocen a trpěl na těžké chřipky. Zemřel 10. prosince 1935 na zámku v Chlumci nad Cidlinou a byl pohřben v rodové hrobce v Mlékosrbech.[8] Velkostatek Chlumec zdědil nejmladší bratr Zdenko Radslav Kinský (1896–1975).[9]
V Boru u Tachova se 19. listopadu 1927 oženil s hraběnkou Marií Benediktou Schönbornovou (1896–1957), dcerou vlivného představitele české politické scény Vojtěcha Schönborna (1854–1924) a jeho manželky Adelheidy z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (1865–1941).[10] Manželství zůstalo bezdětné.
Během svého působení v diplomatických službách v době monarchie získal několik ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[11]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.