Remove ads
František Vodsloň (16. března 1906 Praha – 5. května 2002 Praha) byl český a československý poúnorový politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění, který po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa patřil mezi jediné čtyři poslance parlamentu, kteří hlasovali proti přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR. Za normalizace byl činný v disentu a signatář Charty 77.
| František Vodsloň | |
|---|---|
Frantisek_Voclon.jpg) | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1954 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
| Ve funkci: 1960 – 1968 | |
| Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1969 – 1969 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 16. března 1906 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. května 2002 (ve věku 96 let) Praha  Česko |
| Profese | politik a disident |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Remove ads
Do KSČ vstoupil v roce 1928. Za druhé světové války se zapojil do domácího odboje. V roce 1940 byl zatčen, odsouzen k trestu smrti za velezradu Říše, později vězněn v káznici v Bayreuthu.
Po válce zastával četné stranické a státní funkce. Roku 1948 se uvádí jako zemědělský tajemník KSČ, bytem Praha.[1] VIII. sjezd KSČ ho zvolil náhradníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ ho ve funkci náhradníka potvrdil. Členem ÚV KSČ se stal na celostátní konferenci KSČ v prosinci 1952. Ve funkci člena ÚV KSČ ho pak potvrdil X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ a také Vysočanský sjezd KSČ po srpnové okupaci v roce 1968.[2] V letech 1953 – 1957 byl předsedou Krajského národního výboru v Praze. V letech 1957 – 1967 předsedou ÚV ČSTV a současně Československého olympijského výboru.
Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha-venkov. V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1954. Znovu se v nejvyšším zákonodárném sboru objevil po volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj, podílel se na projednání ústavy ČSSR v roce 1960). Mandát získal i ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[3][4][5]
V říjnu 1968 patřil po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa mezi čtyři poslance parlamentu, kteří hlasovali proti přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR.[6]
Po federalizaci Československa ještě usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. 16. října 1969 byl ale zbaven poslaneckého mandátu.[7] Musel opustit všechny veřejné funkce a již 30. května 1969 byl vyloučen z KSČ.[2] Za normalizace byl aktivní v disentu a patřil mezi signatáře Charty 77.
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads