František Korte (22. dubna 1895 Ústí nad Orlicí – 27. července 1962 Praha) byl český právník a hudební skladatel.
| František Korte | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 22. dubna 1895 Ústí nad Orlicí, Čechy  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. července 1962 (ve věku 67 let) Praha  Československo |
| Žánry | klasická hudba, opera a duchovní hudba |
| Povolání | hudební skladatel, dirigent, právník, sbormistr a soudce |
| Děti | Oldřich František Korte |
| Příbuzní | Daniel Korte (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Souběžně soukromě studoval skladbu u Vítězslava Nováka a vystupoval i jako dirigent a klavírní doprovazeč. V roce 1921 byl jmenován soudcem a působil jako předseda senátu v Komárně a v Nitře. Byl sbormistrem Južnoslovenského spevokolu v Nových Zámcích. Po odtržení Slovenska v roce 1939 byl několikrát evakuován. Nakonec byl penzionován a těžce onemocněl. Odešel do Prahy a stal se ředitelem kůru, příležitostně korepetoval a věnoval se skladatelské činnosti. Po osvobození byl rehabilitován, znovu přijat do státních služeb a pracoval jako místopředseda Pojišťovacího soudu.
Hudbě se věnoval rovněž jeho syn, hudební skladatel, klavírista a fotograf, Oldřich František Korte (1926-2014).
Opery
- Český Honza (1930)
- Bradýř z Irie (1940)
- Princezna z Koralie (1944)
Orchestrální skladby
- O lásce a zklamání (symfonická báseň, 1920)
- 1. symfonie (1930)
- Česká rapsodie pro klavír a orchestr (1933)
- Poetické tance pro komorní orchestr (1935)
- Suity (1936):
- Rusticana
- Pêle-mêle
- Šípková Růženka
Chrámové skladby
- Mše A-dur (1939)
- České Stabat Mater (1942)
- Mše d-moll (1944)
- Varhanní suity
Komorní skladby
- Houslová sonáta
- 3 sonatiny pro violu a klavír
- Klavírní kvartet
- 2 smyčcové kvartety
- Tance, Preludia ( klavír)
- 4 sonatiny pro klavír
- Sonata eroica
- Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha
- Alfred Baumgartner: Propyläen Welt der Musik. Band 3: Hauff - Menalt. Propyläen-Verlag, Berlin 1989, ISBN 3-549-07833-1, S. 310.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
