česko-americký podnikatel a publicista From Wikipedia, the free encyclopedia
František Josef Vlček (anglicky Frank Vlchek, 4. ledna 1871 Budyně – 10. června 1947 Cleveland[1]), byl česko-americký průmyslník, publicista a prozaik, původní profesí kovář. Roku 1889 emigroval do USA a stal se úspěšným podnikatelem.
František Josef Vlček (Frank Vlchek) | |
---|---|
Narození | 4. ledna 1871 Budyně |
Úmrtí | 11. června 1947 (ve věku 76 let) Cleveland |
Místo pohřbení | Calvary cemetery, Cleveland |
Bydliště | Shaker Heights, Cleveland |
Vzdělání | vyučen kovářem |
Povolání | kovář, podnikatel, spisovatel |
Nábož. vyznání | katolík |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se v Budyni č. 8 (tehdejší okres Vodňany, dnes okres Strakonice) poblíž Bavorova v rodině sedláka Jana Vlčka a jeho manželky Anny, rozené Chládkové ze Starých Kestřan jako jedno z osmi dětí. Ve zdrojích je uváděn den jeho narození 4. leden, ale v matrice narozených je uvedeno datum 5. ledna.[2] Vyučil se kovářem v místní kovářské dílně a poté odešel do rakouského Štýrska, kde se naučil jemné práci s kovem. Roku 1889 emigroval do USA, když následoval své dvě sestry a usadil se v Clevelandu, kde byla velká česká komunita. Konkrétně žil v části Shaker Heights. V roce 1893 se oženil s Marií, rozenou Bierhanzl (1873–1931). Měli tři děti, syny Henryho F. a Valeriana Franka (1898–1944) a dceru Mary, provdanou Koster (1896–1985).[3]
V roce 1895 si v Clevelandu otevřel vlastní kovárnu,[4] v roce 1909 založil továrnu The Vlchek Tool Co. se šesti zaměstnanci, která byla v prvním roce své existence těžce poškozena požárem. S pomocí sponzorů vybudoval Vlček novou společnost, jejímž hlavním akcionářem se stal on sám.[5] Zprvu vyráběl a brousil nástroje pro kameníky a zedníky, později pak vyráběl nářadí pro automobily a zemědělské stroje. Továrna na nářadí a nástroje těžila z rychle se rozvíjejícího automobilového průmyslu a Vlček se stal jedním z jeho hlavních dodavatelů.[3] Jeho sada klíčů a nářadí s označením Vlchek Tools byla nezbytnou výbavou téměř všech automobilů vyráběných v USA ve 20. a 30. letech dvacátého století.[6] V dalších letech Vlček omezil výrobu speciálního nářadí a přešel jako jeden z prvních na výrobu plastových vstřikovaných dílů pro automobilový průmysl.
František Vlček zemřel 10. června 1947 ve věku 76 let. Byl pohřben na Calvary cemetery, stejně jako jeho manželka, syn Valerian a dcera Mary Koster.[7] Je to největší katolický hřbitov v Clevelandu a jeden z největších v Ohiu.
Po Vlčkově smrti se jeho továrna spojila s průmyslovými společnostmi skupiny Pendleton. V roce 1958 Vlčkovu společnost Vlchek Tool Company koupila společnost Pendleton Tool Industries Co. V roce 1964 se Pendleton sám spojil s průmyslovým konglomerátem Ingersoll-Rand; v roce 1969 společnost Ingersoll uzavřela Vlčkův závod na East 87th Street v Clevelandu. Vlchek Tool Company byla poté 30. června 1969 koupena společností Flambeau Products a výroba v ní byla ukončena.[4][5]
Kromě své podnikatelské činnosti byl František Vlček aktivní i v jiných oblastech. Za první světové války podporoval myšlenku o vytvoření samostatného československého státu, byl prvním Čechem v Americe, který v roce 1916 věnoval 1 000 dolarů na osvobození staré vlasti.[8] Podporoval české spolky v USA i v rodné zemi. Od roku 1917 byl členem výboru pro technickou poradní službu ve Washingtonu.[9] V letech 1920–1922 spolupracoval s československým velvyslanectvím ve Washingtonu D.C., zejména se sociálním atašé Antonínem Sumem. Byl členem Rotary Clubu v Clevelandu a pomáhal při zakládání Rotary Clubu v roce 1924 v Čechách.[10]
Stal se spisovatelem – napsal několik děl v češtině, která věnoval nejen životu v nové vlasti, ale také sociálním tématům. Publikovat většinou v Československu, ale přispíval i do českých a čechoamerických novin a časopisů pod pseudonymy Brouček, Ferina, K. Rada apod. Režíroval i hrál ve hře Pramáti aneb Poslední rodu Borotínů.[9] V roce 1937 ho československá vláda vyznamenala za jeho kulturní přínos pro českou komunitu v Clevelandu.[3]
V roce 2017 byla na jeho rodném domě v Budyni odhalena pamětní deska.[11][12]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.