František Horáček (29. srpna 1891, Sezemice – 29. září 1941, Praha) byl československý voják, brigádní generál a příslušník domácího protinacistického odboje.
František Horáček | |
---|---|
Brig. gen. František Horáček | |
Narození | 29. srpna 1891 Sezemice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. září 1941 (ve věku 50 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
Civilní činnost | učitel obecné školy |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | brigádní generál (divizní generál in memoriam) |
Doba služby | 1912-1941† |
Sloužil | Rakousko-Uhersko Francie Československo |
Složka | Rakousko-uherská armáda (1912–1916) Československé legie (1918–1920) Československá armáda (1920–1941) Obrana národa (1939–1941) |
Jednotka | c. a k. pěší pluk č. 36 21. čs. střelecký pluk referent stížnostní komise MNO učitel taktiky dělostřelectva v kursu pro vyšší velitele |
Velel | kulometná rota 21. čs. střeleckého pluku Dělostřelecký pluk 3 Dělostřelecký oddíl 256 Dělostřelecký pluk 54 Dělostřelecký pluk 6 „Irkutský“ 6. polní dělostřelecká brigáda dělostřelectvo 8. divize Krajské velitelství ON Praha I |
Války | první světová válka sedmidenní válka druhá světová válka |
Bitvy | bitva v Argonnách bitva u Terronu |
Mládí
Narodil se 29. srpna 1891 v Sezemicích, v okrese Pardubice. Po vystudování vyšší reálky v roce 1911 nastoupil jako externí učitel v Sezemicích a zároveň studoval učitelský ústav v Praze. V říjnu 1912, poté co byl odveden, nastoupil do školy pro záložní důstojníky v Innsbrucku. Po třech měsících byl odeslán do zálohy. V létě 1914 byl po mobilizaci odvelen na ruskou frontu, odkud zraněný odjel v prosinci téhož roku na léčení do Vídně. Po vyléčení byl odeslán na frontu do Rumunska, kde byl v září 1916 zajat. Po vstupu do čs. legií se v roce 1918 účastnil v řadách francouzské armády řady bojů.
První republika
Po návratu do Československa se účastnil bojů o Těšínsko. V letech 1919–20 již jako voják z povolání pracoval jako referent na MNO. Od roku 1921 působil v různých funkcích dělostřeleckého vojska; jako velitel dělostřeleckého pluku v Litoměřicích, v Bratislavě a v hodnosti plukovníka ve funkci velitele dělostřeleckého pluku v Brně. Od konce roku 1936 působil ve funkci velitele polní dělostřelecké brigády a od roku 1937, již v hodnosti brigádního generála velel dělostřelectvu u 8. pěší divize.
Po okupaci
Po německé okupaci se stal jedním z vedoucích funkcionářů odbojové organizace Obrana národa. Působil ve funkci velitele I. pražského kraje a zároveň dohlížel na součinnost vojenských a civilních složek odboje v prostoru Praha-východ. Koncem roku 1940 byl nucen odejít do ilegality a skrývat se.
Dne 8. září 1941 byl v Praze zatčen a 29. září 1941 po vyhlášení stanného práva popraven.
Po válce
Po válce byl in memoriam povýšen do hodnosti divizního generála. Jeho jméno se nachází na památníku na Olšanech, na pamětní desce v kostele sv. Fabiána a Šebestiána v Praze a na památníku v Sezemicích.
Vyznamenání
- Československý válečný kříž 1914–1918
- Československá revoluční medaile
- Československá medaile Vítězství
- Médaille commémorative de la guerre 1914-1918[1]
- Médaille commémorative de la bataille de Verdun[2]
- Československý válečný kříž 1939 (in memoriam)
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.