František Gogela

František Gustav Gogela (13. září 1854 Podhradní Lhota^[1] – 27. února 1922 Třebětice^[2]) byl moravský římskokatolický kněz, vědec, botanik a florista. Věnoval se sběru rostlin z různých koutů Valašska - jeho Valašský herbář čítá přes 1000 druhů. Je po něm pojmenována růže Rosa Gogelana.

Pamětní deska Františka Gogely v Rajnochovicích

Důstojný pán František Gustav Gogela
Církev	římskokatolická
Osobní údaje
Země	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Československo Československo
Datum narození	13. září 1854
Místo narození	Podhradní Lhota Rakouské císařství Rakouské císařství
Křest	13. září 1854
Datum úmrtí	27. února 1922 (ve věku 67 let)
Místo úmrtí	Třebětice Československo Československo
Místo pohřbení	Třebětice
Příbuzní	Jaromír Gogela (synovec)
Povolání	římskokatolický kněz, vědec, botanik, florista, sběratel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se do rodiny mlynáře Františka Gogely a jeho choti Veroniky, roz. Vaňharové, v Podhradní Lhotě v povodí řeky Juhyně. S rodiči se záhy přestěhoval do Holešova, kde se mu narodily ještě dvě sestry.^[3][4] Jeho bratru Metodějovi se zde později narodil známý básník a profesor Jaromír Gogela.^[5][6]

V Kroměříži vystudoval Acibiskupské gymnázium a po maturitě pokračoval ve studiu teologie na teologické fakultě v Olomouci a krátce po studiích byl vysvěcen na kněze.^[7]

Jako kněz působil na farnosti v Kyjově, Bílovicích, Uherském Hradišti, Místku či Hukvaldech. Vedle své kněžské činnosti se věnoval také botanickému výzkumu.^[8]

Na přelomu 19. a 20. století působil ve svém rodišti, Podhradní Lhotě, a v Rajnochovicích. Posledním Gogelovým působištěm se staly Třebětice, kde 27. února 1922 zemřel^[2]. Je pochován na místním hřbitově.^[9]

Dílo

Botanické výzkumy prováděl po celé Moravě. Ze svých poznatků sestavil řadu herbářů a publikoval také články v té době známých periodicích, např. ve Věstníku Klubu přírodovědného v Prostějově, Verhandlungen des Naturforschenden Vereines v Brně, Časopise Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci a nejvíce ve Sborníku Musejní společnosti ve Valašském Meziříčí, které také mnoho svých nálezů a sbírek věnoval. Mezi jeho nejznámější herbáře patří Valašský herbář a Hostýnský herbář. Právě Valašský herbář věnoval muzeu ve Valašském Meziříčí, čímž položil základ tamějších botanických sbírek.^[10]