moravský katolický kněz, farář, amatérský botanik (1854–1922) From Wikipedia, the free encyclopedia
František Gustav Gogela (13. září 1854 Podhradní Lhota[1] – 27. února 1922 Třebětice) byl moravský římskokatolický kněz, vědec, botanik a florista. Věnoval se sběru rostlin z různých koutů Valašska - jeho Valašský herbář čítá přes 1000 druhů. Je po něm pojmenována růže Rosa Gogelana.
| Důstojný pán František Gustav Gogela | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Osobní údaje | |
| Země |  Rakousko-Uhersko Československo |
| Datum narození | 13. září 1854 |
| Místo narození | Podhradní Lhota |
| Křest | 13. září 1854 |
| Datum úmrtí | 27. února 1922 (ve věku 67 let) |
| Místo úmrtí | Třebětice |
| Místo pohřbení | Třebětice |
| Příbuzní | Jaromír Gogela (synovec) |
| Povolání | římskokatolický kněz, vědec, botanik, florista, sběratel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se do rodiny mlynáře Františka Gogely a jeho choti Veroniky, roz. Vaňharové, v Podhradní Lhotě v povodí řeky Juhyně. S rodiči se záhy přestěhoval do Holešova, kde se mu narodily ještě dvě sestry.[2][3] Jeho bratru Metodějovi se zde později narodil známý básník a profesor Jaromír Gogela.[4][5]
V Kroměříži vystudoval Acibiskupské gymnázium a po maturitě pokračoval ve studiu teologie na teologické fakultě v Olomouci a krátce po studiích byl vysvěcen na kněze.[6]
Jako kněz působil na farnosti v Kyjově, Bílovicích, Uherském Hradišti, Místku či Hukvaldech. Vedle své kněžské činnosti se věnoval také botanickému výzkumu.[7]
Na přelomu 19. a 20. století působil ve svém rodišti, Podhradní Lhotě, a v Rajnochovicích. Posledním Gogelovým působištěm se staly Třebětice, kde 27. února 1922 zemřel. Je pochován na místním hřbitově.[8]
Botanické výzkumy prováděl po celé Moravě. Ze svých poznatků sestavil řadu herbářů a publikoval také články v té době známých periodicích, např. ve Věstníku Klubu přírodovědného v Prostějově, Verhandlungen des Naturforschenden Vereines v Brně, Časopise Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci a nejvíce ve Sborníku Musejní společnosti ve Valašském Meziříčí, které také mnoho svých nálezů a sbírek věnoval. Mezi jeho nejznámější herbáře patří Valašský herbář a Hostýnský herbář. Právě Valašský herbář věnoval muzeu ve Valašském Meziříčí, čímž položil základ tamějších botanických sbírek.[9]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
