Mons. Dr. František Řehoř Tomáš Pilgrim Kryštof hrabě Giannini, markýz z Carpineta (9. března 1693 Modena – 24. ledna 1758 Olomouc) byl olomoucký a vratislavský kanovník, farář (později probošt) u sv. Mořice v Olomouci a významný představitel učeného katolického osvícenství na Moravě.
| Mons. František Řehoř Giannini | |
|---|---|
| Narození | 9. března 1693 Modena |
| Úmrtí | 24. ledna 1758 (ve věku 64 let) Olomouc |
| Místo pohřbení | Katedrála svatého Václava |
| Povolání |  Římskokatolický duchovní (Probošt) |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Už v roce 1706 byl papežskou provizí jmenován olomouckým kanovníkem. Studijní triennium absolvoval na univerzitě ve Vídni (1708–1711), kde získal doktoráty bohosloví a církevního práva. Olomoucká kapitula jej 20. února 1722 zvolila za faráře v kostele sv. Mořice. 17. června 1731 dosáhl povýšení této fary na proboštství a stal se prvním infulovaným proboštem (možnost nosit berlu a mitru při bohoslužbě)[1]. V roce 1746 byl papežskou provizí jmenován scholastikem olomoucké kapituly, ale byla porušena práva biskupa, který proto jmenování neuznal, ale po dvou letech sporů v Římě jej scholastikem jmenoval (1748).
Giannini proslul svými nadprůměrnými jazykovými znalostmi, vybudoval knihovnu o 6600 svazcích a byl aktivním členem první učené společnosti v rakouských zemích, olomoucké Societatis incognitorum. Sledoval hlavní duchovní proudy své doby, ať už uvnitř katolické církve (jansenismus a probabilismus) nebo obecně filozofická témata, ovlivněná nástupem osvícenství. Dopisoval si i s přední postavou italského katolického osvícenství, Ludovicem A. Muratorim.
Po velkém požáru Olomouce v roce 1709, který výrazně poškodil i farní kostel sv. Mořice, dal výrazný podnět k jeho obnově. Právě díky němu má kostel nové varhany z dílny vratislavského varhanáře Michaela Englera, dokončenými 21. září 1745. Dal také znovu vybudovat požárem zničenou kapli sv. Cyrila a Metoděje na mořickém hřbitově,[2] kde se též nechal pohřbít.
Jako kanovník dal v roce 1752 olomouckým stavitelem Antonínem Morwitzerem přestavět zchátralou tvrz ve Velkém Týnci na zámek a v r. 1755 nechal postavit v zahradě nad silnicí do Grygova prostý letohrádek, který se na rozdíl od zámku zachoval v původní podobě.[3]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
