Typ rodinného domu From Wikipedia, the free encyclopedia
Finský domek je označení pro typ montovaného dřevěného rodinného domu. Tyto stavby byly ve velkém množství budovány v Československu po skončení 2. světové války, zpočátku jako pomoc UNRRA.[1] Jejich odhadovaná životnost byla 30 let, ale většina z nich stojí i po více než šedesáti letech od jejich výstavby.[2]
Po skončení 2. světové války se UNRRA snažila pomoci mj. s nedostatkem bytů. Proto dodávala stavebnicové dřevěné domky, které bylo možné sestavit za několik dní. Konstrukce těchto domků pochází ze Švédska,[1] dodávány byly z Finska, proto se pro ně vžilo označení „finské domky“.[2] Dodávány byly zejména v letech 1946 až 1949, ale ještě i v 50. letech 20. století. V tomto období se domky začaly ve velkém vyrábět v celém Československu. Dodávány byly do všech částí republiky, ve velkém množství však byly stavěny především na Ostravsku, kde se tehdy prudce rozvíjel těžký průmysl.[1]
_01.jpg)
Zeď finského domku je tvořena dřevěným skeletem, mezi jednotlivé trámy je vložena skelná vata, ze stran uzavřená térovou lepenkou. Skelet byl ze strany místnosti obložen interiérovou deskou, zvenku dřevěným obkladem.[3]
Dodávány byly dva typy těchto domků: přízemní a patrové. Byly stavěny ve dvojicích, ale i samostatně. K domkům vždy patřil malý dvůr, zahrádka a hospodářské budovy.[1] Například v pardubické části Ohrazenice šlo o patrové dvojdomky s celkem čtyřmi byty, zahrádky u domů přitom nebyly odděleny ploty.[2] Domky byly obvykle podsklepené, obytná plocha činila 64 m² a obytná dispozice byla 2+1. Za vchodovými dveřmi se nachází malá předsíň, ze které se vstupuje do chodby. Z ní se vchází do toalety, do komory, kuchyně, obývacího pokoje, podkroví a sklepa. Za kuchyní je koupelna a za obývacím pokojem ložnice. Vytápění bylo pomocí pevných paliv.[4]
Postupem času si obyvatelé začali domky upravovat a dostavovat, často jde o přestavbu podkroví na obytnou místnost (dojde tím ke zvětšení podlahové plochy na 85 m²), zateplení,[4] přístavby garáží apod.[1] Obvykle také došlo ke změně způsobu vytápění na plynové či elektrické.[4]
Byť se tyto domky mohly budovat kdekoliv v Československu, typické jsou jejich kolonie. Ty největší lze nalézt především na Ostravsku, známá lokalita je také v pardubické části Ohrazenice.[4] Lokalita s těmito domky je také v Terezíně (okres Litoměřice), dokonce se to zde jmenuje Finské domky.[zdroj?] V Otrokovicích byla kolonie přízemních domků v místní části Baťov v Janáčkově ulici vystavěna v roce 1954.[5] Dalšími lokalitami jsou např. Finské domky v Desné,[6], nebo v Liberci.[7]
Na Ostravsku je mnoho těchto domů ve vlastnictví poskytovatele nájemního bydlení Heimstaden Czech jako pozůstatek po privatizaci bytů OKD. Například v obci Horní Suchá měl ještě v roce 2023 Heimstaden kolonii 120 finských dvojdomků obývaných asi tisícovkou lidí.[8]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
