Fellner a Helmer

Ateliér Fellner a Helmer (Büro Fellner und Helmer, nebo Fellner & Helmer), založený roku 1873, byl koncem 19. století jedním z nejznámějších architektonických ateliérů v Rakousko-Uhersku.

Ateliér Fellner a Helmer / Büro Fellner & Helmer
Logo
Základní údaje
Datum založení	1873
Zakladatelé	Ferdinand Fellner a Hermann Helmer
Sídlo	Vídeň, Rakousko-Uhersko
Adresa sídla	Vídeň, Rakousko
Klíčoví lidé	Ferdinand Fellner a Hermann Helmer
Charakteristika firmy
Rozsah působení	Střední a východní Evropa
Oblast činnosti	Architektura a stavebnictví
Služby	reprezentativní stavební projekty
Majitelé	Hermann Helmer Ferdinand Fellner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

Majiteli společnosti byli architekti Ferdinand Fellner (1847–1916) a Hermann Helmer (1850–1919) navrhli a vyprojektovali za 43 let své spolupráce více než 200 staveb, které byly následně realizovány především na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Většina jimi navržených budov dodnes existuje a nalezneme je v oblasti od Švýcarska po Rusko. Budovy jsou většinou postaveny a vyzdobeny v historizujícím slohu (novorenesance, neoklasicismus, novobaroko), někdy s prvky secese. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě interiérů i exteriérů budov byli významní umělci té doby – Gustav Klimt, Ernst Klimt, Franz Matsch, Hans Makart, Theodor Friedl a mnozí další.

Specializací ateliéru Fellner a Helmer byly budovy divadelní a koncertní, u nichž se tito architekti zaměřili podstatnou měrou na bezpečnost a funkčnost provozu divadla. Bezpečnostní hlediska začala hrát důležitou roli při stavbě těchto budov poté, co koncem 19. století vyhořela celá řada divadel v Evropě i USA (asi nejtragičtější požár vypukl v roce 1881 v divadle Ringtheater ve Vídni, při němž zahynulo 400 diváků). Právě Ateliér Fellner a Helmer zareagoval na novou poptávku nejrychleji a důraz na bezpečnostní hlediska se stal důležitou součástí jeho firemní pověsti. Díky tomu byli architekti Fellner a Helmer v průběhu let pověřeni návrhem a realizací asi 50 divadelních budov – např. v Záhřebu, Salcburku, Berlíně, Segedíně, Bratislavě, Štýrském Hradci, Curychu, Budapešti a samozřejmě ve Vídni (např. Volkstheater nebo koncertní sál Ronacher). V Sofii v roce 1906 vzniklo podle jejich návrhu Národní divadlo.

Na území dnešní České republiky nalezneme jejich divadelní budovy v Praze (Nové německé divadlo, dnešní Státní opera), Brně (Mahenovo divadlo), Liberci (Divadlo F. X. Šaldy), Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi (Městské divadlo) a Karlových Varech (Městské divadlo)

Kromě bezpečnostních hledisek byla firma Fellner a Helmer vyhlášena také tím, že měla přijatelné ceny a přesně dodržovala termíny. I díky tomu získali architekti Fellner a Helmer zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu – projektovali činžovní domy (těch bylo více než 100, asi nejznámější je luxusní obytný komplex Margarethenhof ve Vídni), obchodní domy (těch bylo 27), vily, paláce a zámky (těchto staveb projektovali asi 60, v České republice např. romantická přestavba zámku Žinkovy), hotely, továrny, hvězdárny a lázeňské budovy a kolonády. Výraznou měrou zasáhli tito dva architekti do celkového vzhledu především dvou lázeňských měst – Badenu a Karlových Varů. V Karlových Varech bylo podle jejich plánů vystavěno asi 20 budov. Mezi ty nejznámější patří už výše zmíněné divadlo, a dále Císařské lázně, Grandhotel Pupp, rozhledna Goethova vyhlídka, Kolonáda Sadového pramene, z níž dnes zůstalo již jen torzo a litinová Vřídelní kolonáda, která již neexistuje – na počátku druhé světové války byla rozebrána a materiál z ní využit pro válečné účely.

Stavby v Čechách a na Moravě

• 1880, Karlovy Vary, Sadová kolonáda
• 1882, Brno, Městské (dnes Mahenovo) divadlo
• 1883, Liberec, Městské divadlo (Stadttheater)
• 1883, Karlovy Vary, Tržní kolonáda
• 1886, Karlovy Vary, Městské divadlo, budova pavilónu sportů
• 1887, Praha, Státní opera (původně jako Neues deutsches Theater)
• 1891-1892, Pavlovice u Přerova (zámek)
• 1893, Plzeň, Hotel Slovan (Hotel Waldeck)
• 1895, Karlovy Vary, Císařské lázně (Lázně I)
• 1895, Praha – Olšanské hřbitovy, Hrobka rodiny průmyslníka Františka von Waldeka, (se sochou od Caspara von Zumbusch)
• 1897, Žinkovy, zámek
• 1903, Karlovy Vary, Hotel Ambassador, po roce 1930 Národní dům/Volkshaus, po roce 2010 opět s původním názvem
• 1904, Koryčany, Vila Thonet
• 1904-05, Mariánské Lázně, Městské divadlo - přestavba
• 1907, Jablonec nad Nisou, Městské divadlo
• 1909, Mladá Boleslav, Městské divadlo
• 1913, Karlovy Vary, Grandhotel Pupp

Galerie

• 
  Neues Deutsches Theater (dnes Státní opera) v Praze
• 
  Mahenovo divadlo v Brně, první elektricky osvětlené divadlo v Evropě.
• 
  Divadlo F. X. Šaldy v Liberci.
• 
  Divadlo v Karlových Varech
• 
  Volkstheater ve Vídni
• 
  Chorvatské národní divadlo v Záhřebu.
• 
  Národní divadlo v Cluj-Napoca, Rumunsko.
• 
  Městské divadlo Giessen, Německo (1907).
• 
  Stará budova Slovenského národního divadla

Občanské sdružení Společnost F. Fellnera a H. Helmera

V roce 1991 byla založena v Karlových Varech Občanské sdružení Společnost F. Fellnera a H. Helmera Ottou Němcem a Martinem Loydou. Tato společnost od roku 1991 do roku 2019, kdy zemřel zakladatel a president společnosti Otto Němec, vyvíjela řadu kulturních aktiv, přednášek a propagačních činností pro větší známost stavitelů Fellner a Helmer.

Odkazy

Literatura

• LINHARTOVÁ, Dana. Architektonická činnost ateliéru Fellner & Helmer v českých zemích. Praha: NPÚ, ÚOP středních Čech, 2017. 223 s. ISBN 978-80-86516-90-5.
• ZÍDKOVÁ, Anna. Fellner a Helmer v Karlových Varech. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum, 1997. 274 s. ISBN 80-238-0289-5.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fellner a Helmer na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Rakousko