Fürstenberský palác
Šlechtický palác v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Fürstenberský palác (býval někdy označován i jako palác Netolických) je původně renesanční stavba, která se nachází v Praze na Malé Straně v ulici Valdštejnská 153/8. Součástí areálu paláce je také Malá a Velká Fürstenberská zahrada, která bývá považována za nejhezčí starou pražskou zahradu. Objekt je chráněn jako kulturní památka[1] a sídlí v něm velvyslanectví Polské republiky.
| Fürstenberský palác na Malé Straně | |
|---|---|
 Fürstenberský palác ve Valdštejnské ulici na Malé Straně | |
| Základní informace | |
| Sloh | Renesance, baroko |
| Architekt | František Maxmilián Kaňka (?) |
| Výstavba | Po roce 1580 |
| Přestavba | 1714 (přístavba uličního portálu), velká přestavba 1743–1747 |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Václav Berka z Dubé a Lipé |
| Další majitelé | |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Valdštejnská 153/8 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011, Česko |
| Ulice | Valdštejnská ulice a Staré zámecké schody |
| Souřadnice | 50°5′26,19″ s. š., 14°24′24,88″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44433/1-609 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Pozemek paláce se nachází mimo území Malé Strany opevněné ve středověku. Až do 16. století se tu údajně provozovaly jen zemědělské činnosti. V roce 1580 pozemek koupil císařský rada Václav Berka z Dubé a Lipé, který dále v roce 1583 přikoupil vinice na svahu hradního návrší. Zhruba do roku 1600 palác získal v několika etapách vcelku svou nynější podobu.[2]
_01.jpg)
V roce 1714 palác získala hrabata z Vrbna. Do této doby je časově řazen portál v uličním průčelí a snad i architektonicky pozoruhodné schodiště.[2]
V polovině 18. století prováděl rozsáhlé úpravy Václav Kazimír Netolický z Eisenberka, který dal budově dnešní podobu.[2] Palác je v zásadě trojkřídlý dvoupatrový, čtvrté jižní křídlo uzavírající nádvoří tvoří nižší spojovací galerie při Valdštejnské ulici. Architekt není doložen, i když je jako možný autor někdy uváděn F. M. Kaňka,[3] případně jeho žák Václav Špaček. V západním křídle je velký sál, který prochází dvěma patry a je vyzdoben nástropní freskou neznámého malíře. Další úpravy kolem roku 1790 související se zahradou jsou připisovány Ignácovi Paliardimu.[1]
Roku 1822 přešla zanedbaná nemovitost do rukou knížete Karla Egona z Fürstenbergu, vzdělaného muže, člena Královské učené společnosti, který se mimo jiné později zasloužil o vznik českého Národního muzea a po němž je také palác pojmenován. Kníže Karel Egon zde provedl dílčí užitkové zásahy a měl zde vzácné sbírky a knihy. Byl ovšem taktéž významným průmyslníkem, který v českých zemích založil slévárny a hutě, proto ve sklepě paláce zřídil sklad výrobků a železářského zboží ze svých hutí v Nižboru. Skladování oceli však mělo neblahý vliv na zahradu, která musela být na konci 19. století obnovena.[4]
V roce 1920 palác získal československý stát, který jej od roku 1922 pronajímá polskému velvyslanectví.[2]
Prostory zatupitelského úřadu nejsou veřejně přístupné, ale od roku 2008 je zpřístupněna terasová část palácové zahrady.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.