Energie (zpracování signálu)

Energie signálu v časové oblasti se definuje jako velikost skalárního součinu signálu se sebou samým. Jinými slovy je to integrál nebo suma kvadrátů magnitud (absolutních hodnot) signálu v daném čase. U spojitého signálu ${\displaystyle x(t)}$ můžeme psát

${\displaystyle E=|\langle x,x\rangle |=\int _{-\infty }^{\infty }|x(t)|^{2}\,dt}$,

kde ${\displaystyle E}$ je energie signálu ${\displaystyle x(t)}$ a zobrazení ${\displaystyle \langle \cdot ,\cdot \rangle }$ značí skalární součin.

U diskrétní signálů je energie definována analogicky

${\displaystyle E=\sum _{n=0}^{N-1}|x[n]|^{2}}$

Rozpoznávání řeči

Tato část článku potřebuje úpravy.

Energie signálu se používá pro krátkodobou analýzu signálu při rozpoznávání mluvčích (jejich identifikace či verifikace) či rozpoznávání slov. Energie je vedle střední hodnoty, rozptylu a výkonu hlavní charakteristikou číslicových signálů. Mezi další patří apriorní charakteristiky posloupnosti slov (např. po písmenu y je velmi pravděpodobné, že dalším písmenem bude souhláska). Každé písmeno – na základě rozboru internetového zpravodajství zpracovaného společností NewtonMedia a Technickou univerzitou v Liberci má svou pravděpodobnost výskytu po předchozím písmenu. Tento jev se využívá u přepisu mluvené řeči do počítače pomocí mikrofonu. Významnou roli zde hraje i výskyt tzv. sykavek – hlásek, pro něž je charakteristické vybočení z pitch frekvence. Ty potom z velké míry ovlivňují i výše uvedený rozptyl. Energii řečového signálu (ve smyslu nespojistého číslicovitého signálu s omezeným počtem vzorků), můžeme považovat za příznak řečového signálu pro použití bayesovského klasifikátoru pro více příznaků při rozpoznávání mluvčích.

Energie

${\displaystyle {E}=\sum _{i=0}^{N-1}x[i]^{2}}$.

Výkon

${\displaystyle {P}={\frac {1}{N}}\sum _{i=0}^{N-1}x[i]^{2}}$.