portugalský spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
José Maria de Eça de Queirós [žozé maría di'esa di'kejróš] (25. listopad 1845, Póvoa de Varzim – 16. srpen 1900, Paříž) byl portugalský spisovatel, publicista a diplomat. Klasik portugalské literatury. Je řazen k realismu, který do portugalské literatury vnesl.[1]
| José Maria de Eça de Queirós | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | José Maria de Eça de Queiroz |
| Narození | 25. listopadu 1845 Póvoa de Varzim |
| Úmrtí | 16. srpna 1900 (ve věku 54 let) Paříž |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Povolání | novinář, diplomat, spisovatel a romanopisec |
| Alma mater | Law School of the University of Coimbra |
| Významná díla | Zločin pátera Amara Os Maias |
| Děti | António Eça de Queiroz |
| Vlivy | Almeida Garrett |
| Podpis |  |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se jako nemanželský syn vysokého úředníka a na jeho přání vystudoval práva na univerzitě v Coimbře a krátce provozoval právní praxi v Lisabonu. Začal publikovat eseje a povídky v Gazeta de Portugal. Brzy se zařadil do okruhu portugalských intelektuálů usilujících o sociální reformy, které se říká Generace sedmdesátých. Eça de Queirós navíc ostře kritizoval soudobou portugalskou literaturu. V 70. letech začal pracovat rovněž v diplomacii, byl konzulem na Kubě (1872–1874), v Británii (1874–1888) a ve Francii (1888–1900). Zemřel na tuberkulózu.
Na zahraničních misích začal psát romány, které ho nakonec proslavily nejvíce: O Crime do Padre Amaro (Zločin pátera Amara), O Primo Basílio (Bratranec Bazilio) a své mistrovské dílo Os Maias (Maiové).[2]
V anketě Naši velcí Portugalci (Os Grandes Portugueses), kterou roku 2007 uspořádala portugalská veřejnoprávní stanice Rádio e Televisão de Portugal, a která hledala největší osobnosti portugalských dějin, skončil na 22. místě.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
