Dura Európos

Dura Európos („pevnost Europos“) byla řeckým helénským, seleukovským, parthským a římským hraničním městem, vybudovaným v roce 303 př. n. l. na terénní vyvýšenině 90 metrů nad řekou Eufrat na území dnešní Sýrie. Lokalita je velmi významná z archeologického a uměleckohistorického hlediska, protože se zachovala tak, jak byla v letech 256–257 našeho letopočtu opuštěna po vyplenění Peršany.^[1] Zprvu byla obývána Řeky, Parthy a Židy, později Římany; při svém tažení do ní došel císař Alexandr Veliký. Pevnost je známá také jako místo prvního známého užití chemických zbraní v historii, kdy v roce 256 v tunelech pod městem Peršané zapálili maz a síru, čímž vytvořili jedovaté emise, kterými otrávili Římany.

Dura Európos
Základy a stěna křesťanského chrámu
Poloha
Souřadnice	34°44′51″ s. š., 40°43′48″ v. d.
Stát	Sýrie Sýrie
Dura Európos
Správa
Status	zaniklé město
Vznik	300 př. n. l.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počínaje 20. lety 20. století se zde konaly vykopávky. V desátých letech 21. století byla lokalita vyplundrována a vážně poškozena Islámským státem.^[2]

Památky

Lokalizace synagogy a křesťanského chrámu na archeologickém plánu sektorů města

Díky příznivému suchému klimatu se dochovala většina starověkých památek města v písčitém terénu, z velké části byla zavalená či zasypaná a během dvacátých a třicátých let 20. století ji odhalili archeologové z Yalovy univerzity v New Havenu, bohaté epigrafické památky zdokumentovali historikové z Académie des Inscriptions et Belles-Lettres v Paříži. Odkryté kamenné stavby a nástěnné malby postupně dali zrestaurovat a zpřístupnili, fragmenty mnoha set dalších nálezů byly rozvezeny do celého světa. Rekonstrukce města trvala vědeckému týmu až do 60. let 20. století.

• Chrám bohyně Artemis, později proměněný v templ boha Baala, je nejstarší stavbou města; dochovala se část chrámu s dórskými sloupy, fragmenty nástěnné malby v řecko-perském stylu pocházejí z 1. století n. l., například oběť kněze Conona bohu Baalovi
• Citadela
• Palmýrská městská brána
• Praetorium – dům římského vládního úředníka praetora
• Knížecí palác (Domus Dux Ripae)
• Synagóga (také Adonisův chrám) – nejlépe dochovaná synagóga z pozdně římské doby; unikátní je cyklus nástěnných maleb z let 244–255 n. l., kopie = rekonstrukce synagógy včetně nástěnných maleb byla vytvořena v Muzeu židovské diaspory v Tel Avivu.
• „Domus ecclesiae“ (Dům církve/shromáždění) – jedna z prvních dochovaných bohoslužebných staveb křesťanů; na čtvercovém půdorysu obsahovala kromě modlitebny s oltářem a arkádovým ochozem také baptisterium.
• Mithraeum – Mithrův chrám
• Templ boha štěstí Gada – založil jeden z velitelů vojska Alexandra Makedonského, později babylónský a východořímský král Seleukos I. Níkátór, zakladatel dynastie Seleukovců
• Archeologická muzea: nálezy jsou rozptýleny po muzeích celého světa, sbírka militárií, mincí i jiných archeologických předmětů je přímo v Dura europos, další v Damašku, v Metropolitním muzeu v New Yorku, v Galerii umění Yalovy univerzity, v Louvru nebo v muzeích v Izraeli.

Galerie

• 
  Palmýrská brána
• 
  Praetorium
• 
  Blok staveb L7 se synagógou
• 
  Západní portikus synagógy
• 
  Baalův templ
• 
  Socha Afrodity se želvou; 2.–3. stol. n. l.
• 
  Seleukos I. s bohem Gadem
• 
  Dlaždice z Mithrova chrámu: Mithra krotí býka
• 
  Oběť kněze Conona Baalovi
• 
  Židé pronásledováni faraónem přecházejí Rudé moře
• 
  Synagóga: Záchrana Mojžíše z řeky
• 
  Synagóga: Baalův oltář na hoře Karmel a Eliášův zázrak
• 
  Synagóga: Vidění proroka Ezechiela
• 
  Prorok Samuel pomazal Davida na krále