část Dubče v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Dubeček, dříve též zmiňovaný jako Dubček či Malý Dubeč, je část Dubče v městské části Praha-Dubeč v městském obvodu Praha 10 hlavního města Prahy.
| Dubeček | |
|---|---|
 Dubeček, kostel sv. Petra při pohledu z Rohožníku | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha-Dubeč |
| Obvod | Praha 10 |
| Obec | Praha |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′20″ s. š., 14°34′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Dubeč |
  Dubeček | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dubeček je z obou částí Dubče blíže Praze, jeho centrem je Lipové náměstí s kostelem svatého Petra. Jádro vsi se nachází na terase nad levým břehem Říčanského potoka naproti vrchu Rohožník. Novější zástavba rodinných domků je rozložena na jih kolem silnice na Uhříněves a k severovýchodu jako čtvrť Lázeňka kolem ulice k Dubči, s níž již Dubeček během 20. století srostl.[1] Od Dubče není dnes Dubeček oddělen ani katastrálně, ani evidenčně (číslováním domů), ani statisticky (hlavní zástavba Dubče i Dubečku spadá společně do základní sídelní jednotky Dubeč).
Nejstarší část současného kostela je datována do 1. čtvrtiny 14. století, nelze však vyloučit existenci staršího předchůdce. První výslovné zmínky o Dubečku jsou až ze 14. století, nicméně u zmínky o Dubči z roku 1088 není jisté, zda se nevztahuje k Dubečku. Potomci pražského měšťana Jana Mulnera, který Dubeč držel od 1391, se píší „z Dubečka″; tentýž přídomek má k roku 1440 Otík z Dubečka. Poté byla ves pustá. Počátkem 16. století bylo její území připojeno k Průhonicům, roku 1547 natrvalo k Dubči, ale ves byla obnovena až v 18. století (ještě roku 1713 je v tereziánském katastru uveden „V Dubečku kostel o samotě, bez lidí″).[1]
Severovýchodně od kostela, v místech dnešního čp. 1012 (dříve 12) stávala zhruba od poloviny 14. století tvrz. Dochován je pouze náznak valu severně od budovy, pozůstatkem tvrziště by mohl být i téměř 2 metry vysoký terénní stupeň mezi domy čp. 1018 a 1042 v ulici K Starému lomu. Původní tvrziště zřejmě respektuje výrazné zakřivení ulice Smírná. Tvrz byla roku 1508 již prokazatelně pustá. Zříceniny, dobře patrné ještě v 1. polovině 19. století, patrně pozůstatky věžové stavby obehnané valem a příkopem, byly místními obyvateli považovány za klášter.[1]
V minulosti bylo v okolí Dubečku větší množství rybníků, zřízených pravděpodobně na přelomu 15. a 16. století a zrušených vesměs v průběhu 18. a 19. století.[1]
