Drevané byli jedním z nejzápadnějších slovanských kmenů, příslušeli ke kmenovému svazu Obodritů. Žili mezi Labem a Jeetzou, tedy na levém břehu Labe západně od Wittenbergu, v oblasti nazývané Wendland.
Historie
Do konce 15. století bylo území všech Polabských Slovanů z většiny germanizováno především kvůli stále přicházejícím osadníkům ze severního Německa v rámci tzv. Ostsiedlung. Germanizaci navíc, podobně jako v případě Lužických Srbů, uspíšila reformace, resp. vyhraněně německé luteránství.
Přesto si právě Drevané dlouho udržovali svůj jazyk a tradice. Jejich vztah k Němcům byl vyloženě nepřátelský. Ze sídel od Lüneburského vřesoviště dokonce pořádali loupeživé výpravy a za nocí vypalovali německý majetek, což vedlo až k vystěhování mnichů z blízkého kláštera v Medingenu.
Postupem času však i Drevané začali splývat s německou většinou, jak píše Vilém Václav Kremer: „Co nezlomila přímá germanisace, to dokonali sami tito Slované ve své mladé generaci 17. století. Jakkoli byli staří Drevané století 15. a 16. tak protiněmecky založení, že nechtěli se ani německy učit, tak v 17. století zase opakem drevanská mládež se vysmívala těm starým svým otcům a dědům, kteří ještě mluvili svým slovanským jazykem. Jazyk otců a dědů byl mládeži i protivný, nechtěli jej poslouchat a raději mluvili již německy.“
Drevané byli plně germanizováni v 18. století jako poslední z Obodritů. V té době svoji rodnou řeč zapomínají Drevané žijící v okolí Lüchowa, Wustrowa a Dannenbergu.
Jazyk Drevanů
Následující tabulka uvádí srovnání jazyka Drevanů s ostatními západoslovanskými jazyky:
| Drevanská polabština | Čeština | Hornolužičtina | Dolnolužičtina | Polština | Slovenština | Kašubština |
|---|---|---|---|---|---|---|
| djöre | hora | hora | góra | góra | hora | góra |
| pait | pít | pić | piś | pić | piť | |
| gord | hrad | hród | grod | gród | hrad | gard |
| dause/daise | duše | duša | duša | dusza | duša | |
| brot | bratr | bratr | bratš | brat | brat | |
| váknü | okno | wokno | wokno | okno | okno | |
| möst | most | móst | móst | most | most | |
| dan | den | dźeń | źeń | dzień | deň | |
| tjün | kůň | kóń | kóń | koń | kôň | |
| dáudjí | dlouhý | dołhi | długi | długi | dlhý | |
| patinac | pták | ptačk | ptašk | ptak | vták | |
| (nemac) | Němec | Němc | Nimc | Niemiec | Nemec | |
| slama | sláma | słoma | słoma | słoma | slama | |
| reka | řeka | rěka | rěka | rzeka | rieka | |
| paiví | pivo | piwo | piwo | piwo | pivo | |
Postupem času se do drevanského nářečí, podobně jako do češtiny, začínala přimíchávat německá slova a skladba:
| Polabština: | Aita nos, tâ toi jis wâ nebesai, sjętü wordoj tüji jaimą… |
| Drevanská polabština (1691): | Nos wader tada tö jis wa tüem nibisju, sjąta mo wardowot tüj jeimja… |
| Němčina: | Vater unser im Himmel, geheiligt werde dein Name… |
| Čeština: | Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé… |
Externí odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
