Remove ads
československý televizní seriál z let 1971–1972 From Wikipedia, the free encyclopedia
Dispečer je československý komediální televizní seriál vzniklý v produkci Československé televize, která jej také v letech 1971–1972 vysílala. Devítidílný seriál natočil podle scénáře Jaroslava Dietla režisér Zdeněk Havlíček. Seriál pojednává o příhodách rodiny ostravského horníka Leopolda Juřici, který zároveň působí jako kapelník dechové kapely.
Dispečer | |
---|---|
Logo seriálu | |
Základní informace | |
Žánr | komedie |
Formát | seriál |
Dramaturgie | Ivan Taller |
Scénář | Jaroslav Dietl |
Režie | Zdeněk Havlíček |
Hrají | Josef Kobr Marie Preislerová Valerie Chmelová Jaroslav Kaňkovský Emil Horváth st. Jiří Wimmer Jan Vlasák |
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Počet řad | 1 |
Počet dílů | 9 (seznam dílů) |
Obvyklá délka | 48–70 min |
Produkce a štáb | |
Vedoucí produkce | Hana Juračáková |
Kamera | Jaromír Zaoral |
Hudba | Rudolf Kubín Pavel Staněk |
Produkční společnost | Československá televize |
Premiérové vysílání | |
Stanice | I. program |
Formát obrazu | černobílý, 4 : 3 |
Vysíláno | 11. září 1971 – 9. září 1972 |
Dispečer na ČSFD, Kinoboxu, FDb, SZ, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostravský havíř Leopold Juřica založil před lety hornickou dechovou kapelu, kterou také jako přísný kapelník a dirigent vede. Jeho kolegové a kamarádi ze souboru jsou mu velmi blízcí a jakékoliv problémy kapely se přenesou i do rodinného života Juřici. Ten žije se svou hodnou a chápající manželkou Štěpánkou a dcerou Hedvikou, jež má moderní názory a která pracuje jako učitelka na základní škole. Právě Hedvika přivede domů svého přítele Dušana, aby se seznámil s rodiči, neboť se chtějí brát. Celá rodina se bojí, jak jej otec přijme, ale když zjistí, že Dušan právě nastoupil do pozice báňského dispečera ve stejném dole, v němž pracuje Juřica, možné ostré hrany se otupí a mladík je srdečně přijat do rodiny, k níž prakticky patří i otcova kapela.
V roce 1942 měla v Ostravě premiéru hornická opereta Děvčátko z kolonie, kterou napsal skladatel Rudolf Kubín. Dílo mělo mezi diváky značný úspěch, jenž nevymizel ani při obnovené premiéře v roce 1955.[1] Režisérem novějšího nastudování byl Josef Kobr,[2] který v původní verzi sám účinkoval v roli kapelníka.[3] Ostravský televizní režisér Zdeněk Havlíček přišel počátkem 70. let 20. století za Kobrem s nápadem televizní adaptace Kubínovy operety.[1] Hana Juračáková, produkční ostravského televizního studia, oslovila pro tvorbu scénáře Jaroslava Dietla,[4] který v té době začínající normalizace nebyl pro pražskou televizi z politických důvodů vítanou osobou.[5] Dietl z původní předlohy využil pouze některé prvky a vytvořil zcela nový komediální příběh s názvem Dispečer a děvčátko z kolonie, obsahující Kubínovy písně. Režisér Havlíček obsadil do hlavní role kapelníka Juřici právě Josefa Kobra,[1] kterému psal Dietl roli přímo na tělo. Role rodinných příslušníků získali Marie Preislerová, Valerie Chmelová a Jaroslav Kaňkovský a vedlejší postavy členů kapely ztvárnili herci, kteří se na televizních obrazovkách objevovali jen zřídka (například Karel Vochoč, Bohuslav Čáp, Josef Haukvic či Alois Müller). Vzhledem k úspěchu snímku na něj navázaly další díly,[6] čímž vznikl první televizní seriál ostravského televizního studia.[4] I v dalších epizodách hrála velkou roli dechová kapela a její písně z pera Rudolfa Kubína, pro dechovku zaranžované Pavlem Staňkem. Natáčení probíhalo v letech 1971 a 1972[6] v Ostravě a okolí, včetně areálu dolů, například ve Stonavě.[1]
Seriál Dispečer uvedla Československá televize na I. programu od září 1971 do září 1972. První díl měl premiéru 11. září 1971 (při příležitosti Dne horníků),[7] druhý díl se na obrazovkách objevil 18. prosince 1971[8] a další následovaly v přibližně měsíční periodě (s přestávkou během července a srpna), takže poslední devátá část byla odvysílána 9. září 1972.[9] Seriál byl zařazen do večerního vysílání v hlavním vysílacím čase, začátky jednotlivých dílů o délce od 48 do 70 minut byly v rozmezí od 19.50 do 21.20 hodin.
Č. v seriálu | Název | Režie | Scénář | Datum premiéry |
---|---|---|---|---|
1 | Dispečer a děvčátko z kolonie | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | září 1971 | 11.
2 | Dispečer a vládce rodiny | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | prosince 1971 | 18.
3 | Dispečer a automobil | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | ledna 1972 | 29.
4 | Dispečer a švagři | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | února 1972 | 26.
5 | Dispečer a maškarní ples | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | března 1972 | 25.
6 | Dispečer a slabikář | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | dubna 1972 | 22.
7 | Dispečer a rozvod | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | května 1972 | 19.
8 | Dispečer a trumpeta | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | června 1972 | 17.
9 | Dispečer a konec kapely | Zdeněk Havlíček | Jaroslav Dietl | září 1972 | 9.
Komentář v deníku Lidová demokracie označil první díl seriálu za „[d]obrou zábavu v nejvlastnějším slova smyslu“ a povšiml si, že Dietlův příběh „přinesl dobře odpozorované životní typy lidí“, takže jednotlivé obyčejné postavy, jsou divákům blízké a sympatické.[10] Rudé právo v článku, který po skončení seriálu vyšel, uvedlo, že pořad měl divácký úspěch, i když podle autora textu nešlo o nejzdařilejší dílo Jaroslava Dietla. Kritizoval někdy až moc prosté zápletky či nelogičnosti v příbězích, avšak pochválil Dietlovy dialogy i jeho schopnost si všímat detailů. Kriticky se vyjádřil i k rodinnému seriálu coby žánru, který se podle něj věnuje drobným patáliím v životech rodin, ale nereflektuje „závažnější společenské problémy“.[11] Zdenka Silanová v týdeníku Tvorba kritizovala scénář, kladně však hodnotila herecké výkony hlavních představitelů, zejména Josefa Kobra.[12] Obdobně hodnotil scénář a dramaturgii seriálu v Tvorbě Jan Lederer, který jej označil za „vkusnou lidovou zábavu“ bez propojení s reálným životem, čímž myslel nepravděpodobnost prostředí, izolovanost od okolního světa, chtěnou nadčasovost a osobní problémy, které jsou líčeny jako katastrofy.[13] Naopak autor článku v týdeníku Naše rodina byl s pořadem spokojený s tím, že „ukazuje problémy a všední život obyčejných lidí s patřičnou dávkou humoru“.[14] Rovněž Mojmír Strachota uvedl v týdeníku Průboj, že tento „[j]ednoduchý, vpravdě životní cyklus, nenásilně vykonstruovaný z ‚všednosti‘ […] prozatím baví, někoho strhuje“ a vyzdvihl Dietlovy scénáře i herecké výkony.[15]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.