nespojitost ve struktuře Země From Wikipedia, the free encyclopedia
Diskontinuita je nespojitost ve struktuře Země.
Diskontinuita v zemské kůře se objevuje přímo v litosférické desce.
Litosférické desky se pohybují na plastickém povrchu tzv. astenosféře přibližně jako ledové kry na vodě. Během pohybu přicházejí do vzájemných interakcí, kdy se jednotlivé desky o sebe třou a nebo se pod sebe zasouvají. Tyto změny poloh mají za následek změny tlaků, které na desky působí a které způsobují poškození desek.
Rozlišujeme 3 základní druhy diskontinuit zemské kůry:
Diskontinuity Země v pořadí jejich hloubky pod povrchem jsou:
Conradova diskontinuita pode dnem oceánů se nevyskytuje, pod kontinenty probíhá v hloubce kolem 15 – 20 km.
Nejznámější je Mohorovičićova diskontinuita, známá také jako vrstva Moho, která odděluje v hloubi asi 5 až 8 km pod oceány a až 80 km pod Himálajem zemskou kůru od pláště. Objevena byla jako první v roce 1909.
Golicinova diskontinuita tvoří hranici mezi astenosférou a geologickou mezosférou a leží v hloubce okolo 350–400 km.
Repettiho diskontinuita je hraniční vrstva v zemském plášti oddělující svrchní plášť od spodního v hloubce přibližně 670 km.
Gutenbergova diskontinuita čili vrstva Wiecherta-Gutenberga odděluje plášť Země simu a zemské jádro nife v hloubce cca 2900 km. Je nejzřetelnější mezi diskontinuitami Země.
Diskontinuita Lehmannové v jádru rozděluje tekuté vnější zemské jádro od pevného vnitřního jádra v hloubce okolo 5100 km.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.