Funkce je diferencovatelná, pokud se dá na okolí každého bodu aproximovat lineární funkcí, odpovídající tečné přímce nebo rovině. Znamená to, že funkce je spojitá, nemá "hroty" a v žádném směru neroste nekonečně rychle.
Funkce jedné reálné proměnné jsou diferencovatelné, pokud mají v daném bodě konečnou derivaci.
Ilustrativní příklady:
není diferencovatelná v nule, neboť tam má "hrot".
. Tato funkce není diferencovatelná v bodě . Spojitá je všude v , ale v nule nekonečně rychle roste.
má obě parciální derivace v (0, 0) (a dokonce i všechny derivace ve směru) a je v tomto bodě spojitá, ale ne diferencovatelná, neboť nemá tečnou rovinu (rovina {z=y} neaproximuje funkci dostatečně v bodech x=y).
Funkce f je diferencovatelná na množině M, pokud pro každé existuje její diferenciál. Funkce je spojitě diferencovatelná, pokud se diferenciál mění bod od bodu spojitě. Funkce f definovaná na otevřené množině U je k krát spojitě diferencovatelná, pokud má všechny parciální derivace k-tého řádu spojité. Značíme .
Funkce jedné reálné proměnné
Funkce je v bodě diferencovatelná právě tehdy, existuje-li konečná derivace funkce v bodě . Konečnost derivace je důležitá, neboť například funkce signum má v nule nekonečnou derivaci, ale ne diferenciál.
Funkce je na diferencovatelná na intervalu s krajními body , jestliže jsou splněny tyto tři podmínky:
Tedy funkce na jednorozměrném intervalu je diferencovatelná, pokud má konečnou derivaci ve všech vnitřních bodech i konečné jednostranné derivace v obou koncových bodech intervalu.
Funkce f je spojitě diferencovatelná, pokud její derivace f' je spojitá.
Někdy se diferencovatelnost uvažuje jen na otevřených intervalech, a pak v definici není druhá a třetí podmínka.
Funkce více reálných proměnných
Postačující podmínka pro existenci diferenciálu funkce v bodě c je existence a spojitost parciálních derivací f na okolí c. Diferenciál se obvykle definuje na vnitřních bodech definičního oboru. Pokud existují na otevřené množině spojité parciální derivace f podle všech proměnných, je f spojitě diferencovatelná.
Funkce na hladké varietě
Funkce f definovaná na hladké varietě M je diferencovatelná, pokud pro každou mapu je složení diferencovatelná.
Zobrazení mezi vícerozměrnými prostory
Zobrazení je diferencovatelné, pokud je diferencovatelná každá jeho složka. Podobně pro zobrazení mezi libovolnými hladkými varietami.
Funkce, která je diferencovatelná v bodě, je v tomto bodě spojitá. Stejně pro libovolný interval.
Součet, rozdíl, součin diferencovatelných funkcí je též diferencovatelný. Podíl f/g, kde g je nenulová, je diferencovatelný.
Složení diferencovatelných zobrazení je diferencovatelné.
Diferencovatelnou funkci lze aproximovat na okolí vnitřního bodu definičního oboru Taylorovým polynomem.
Diferencovatelná funkce má všechny derivace ve směru a tato derivace závisí na směru lineárně.