Remove ads
Demokratická strana (italsky Partito Democratico, PD) je italská středolevicová politická strana. Vznikla roku 2007 a představuje největší tradiční stranu na italské levici. V posledních volbách v roce 2022 skončila na druhém místě s 19 procenty hlasů. V jejím čele je od roku 2023 Elly Schleinová. V současnosti je v opozici.
| Demokratická strana | |
|---|---|
| Partito Democratico | |
 | |
| Zkratka | PD |
| Datum založení | 14. února 2007 |
| Předseda | Valentina Cuppi |
| Lídr | Elly Schlein |
| Prezident | Stefano Bonaccini |
| Zakladatel | Walter Veltroni |
| Sídlo | Via Sant'Andrea delle Fratte 16, Řím |
| Předchůdce | Levicoví demokraté La Margherita menší strany |
| Ideologie | sociální demokracie křesťanská levice třetí cesta sociální liberalismus proevropanismus |
| Politická pozice | středolevice |
| Evropská strana | Strana evropských socialistů |
| Politická skupina EP | Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů |
| Koalice | Středolevicová koalice |
| Stranické noviny | L'Unità (2007–2017) Europa (2007–2014) Democratica (2017–2019) |
| Počet členů | 374 786 (2018) |
| Barvy | červená zelená |
| Volební výsledek | 19,1 % (Volby 2022) |
| Oficiální web | partitodemocratico.it |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Poslanecká sněmovna | 69/400
|
| Senát republiky | 38/200
|
| Evropský parlament | 21/76
|
| Regionální parlamenty | 199/897
|
| Guvernéři regionů | 4/21
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strana byla od svého vzniku do roku 2008 ve vládě s premiérem a zakladatelem PD Romanem Prodim; poté byla jedno volební období v opozici. Mezi lety 2013 a 2018 byla hlavní stranou vládní koalice pod premiéry Enrikem Lettou, Matteem Renzim a Paolem Gentilonim (všechno členové PD). Poté byla strana v opozici až do roku 2019, kdy získala zastoupení v kabinetech nestraníků Giuseppa Conteho (2019-2021) a Maria Draghiho (2021-2022).
Přestože (hlavně za vedení Mattea Renziho) byla strana ovlivněna sociálním liberalismem a progresivismem Třetí cesty, hlavní ideologické trendy PD jsou sociální demokracie a křesťanská levicová tradice.
Mezi prominentní členy strany patří bývalí lídři Walter Veltroni, Dario Franceschini, Maurizio Martina nebo Nicola Zingaretti; v neposlední řadě starosta Říma Roberto Gualtieri. Ve straně také působili prezidenti Itálie Giorgio Napolitano a Sergio Mattarella i tři bývalí premiéři Romano Prodi, Giuliano Amato a Massimo D'Alema. Za účelem vedení vlastní formace stranu opustili centristé Matteo Renzi a Carlo Calenda, stejně jako levicově orientovaný předseda Senátu Pietro Grasso.
Remove ads
Strana byla založena 14. října 2007 spojením několika středolevých formací, jež ve volbách roku 2006 byly součástí Hnutí Olivovník a koalice Unie. Volbami roku 2013 se Demokratická strana stala nejsilnější politickou silou Itálie a z jejích řad vzešli tři po sobě následující premiéři: Enrico Letta (2013–2014), Matteo Renzi (2014–2016) a Paolo Gentiloni (2016–2018).
Ve volbách v březnu 2018 se se ziskem 18,72 % stala nejsilnější stranou Středolevicové koalice. Celá koalice však získala jen 122 mandátů v Poslanecké sněmovně, což je poměrně velká ztráta oproti 227 mandátům Hnutí pěti hvězd nebo 265 mandátům, které získala Středopravicová koalice. Špatný volební výsledek vyústil v rezignaci lídrem Mattea Renziho. Vládu sestavilo populistické Hnutí pěti hvězd a Liga severu, demokraté se tak ocitli v opozici.[1] Do čela strany byl následně zvolen Nicola Zingaretti, představitel levicového křídla PD.[2]
Během vládní krize v září 2019 nicméně Liga opustila vládu, což otevřelo dveře k překvapivému vytvoření koalice Demokratické strany a Hnutí pěti hvězd.[3]
Krátce po vstupu do vlády Renzi z Demokratické strany vystoupil a založil novou stranu Italia Viva, což zdůvodnil mimo jiné neshodami se směřováním demokratů.[2]
Italia Viva v lednu 2021 odešla z vládní koalice, která tím přišla o většinu. Krize skončila vytvořením vlády Maria Draghiho, do níž vstoupila většina významných politických stran z celého ideologického spektra, a to včetně Demokratické strany, jež si tak zachovala vládní zastoupení.[4]
Na začátku března téhož roku Zingaretti oznámil rezignaci; svůj krok zdůvodnil zahanbením z vnitrostranických sporů.[5] Do pozice lídra se poté vrátil expremiér Enrico Letta.[6]
Remove ads
Poslanecká sněmovna
Senát
Evropský parlament
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 2009 | 8 008 203 | 26.1 | 21/72
|
2. | |
| 2014 | 11 203 231 | 40.1 | 31/73
|
▲10 | ▲1. |
| 2019 | 6 089 853 | 22.7 | 19/76
|
▼12 | ▼2. |
| 2024 | 5 635 970 | 24.1 | 21/76
|
▲2 | ▬ 2. |
Regionální parlamenty
| Region | Rok | Hlasy | % | Mandáty | ± |
|---|---|---|---|---|---|
| Údolí Aosty | 2020 | 10 106 | 15.3 | 7/35
|
|
| Piemont | 2024 | 395 710 | 23.9 | 13/51
|
|
| Lombardie | 2023 | 628 774 | 21.2 | 18/80
|
|
| Jižní Tyrolsko | 2023 | 9 707 | 3.5 | 1/35
|
|
| Tridentsko | 2023 | 38 689 | 16.7 | 8/35
|
|
| Benátsko | 2020 | 244 881 | 11.9 | 7/51
|
|
| Furlansko-Julské Benátsko | 2023 | 65 143 | 16.5 | 10/49
|
|
| Emilia-Romagna | 2024 | 641 704 | 42.9 | 28/50
|
|
| Ligurie | 2024 | 160 063 | 28.5 | 9/31
|
|
| Toskánsko | 2020 | 560 981 | 34.7 | 23/41
|
|
| Marche | 2020 | 156 394 | 25.1 | 8/31
|
|
| Umbrie | 2024 | 97 089 | 30.2 | 10/21
|
|
| Lazio | 2023 | 313 023 | 20.3 | 11/51
|
|
| Abruzzo | 2024 | 117 497 | 20.3 | 6/31
|
|
| Molise | 2023 | 17 031 | 12.0 | 3/21
|
|
| Kampánie | 2020 | 398 490 | 16.9 | 9/51
|
|
| Apulie | 2020 | 289 188 | 17.3 | 17/51
|
|
| Basilicata | 2024 | 36 254 | 13.9 | 3/21
|
|
| Kalábrie | 2021 | 100 437 | 13.2 | 6/31
|
|
| Sicílie | 2022 | 238 761 | 12.8 | 11/70
|
|
| Sardinie | 2024 | 94 411 | 13.8 | 11/60
|
Remove ads
- Lídr (Segretario): Elly Schlein (od 2023)
- Předseda (Presidente): Stefano Bonaccini (od 2023)
- Místopředsedkyně: Chiara Gribaudo (od 2023)
- Lídryně v Poslanecké sněmovně: Chiara Braga (od 2023)
- Lídryně v Senátu: Francesco Boccia (od 2023)
| Jméno | Ve funkci | ||
|---|---|---|---|
| Od | Do | ||
 |
Walter Veltroni | 14. října 2007 | 21. února 2009 |
.jpg) |
Dario Franceschini | 21. února 2009 | 7. listopadu 2009 |
 |
Pier Luigi Bersani | 7. listopadu 2009 | 20. dubna 2013 |
 |
Guglielmo Epifani | 11. května 2013 | 15. prosince 2013 |
 |
Matteo Renzi | 15. prosince 2013 | 12. března 2018 |
 |
Maurizio Martina | 7. července 2018 | 17. listopadu 2018 |
 |
Nicola Zingaretti | 17. března 2019 | 14. března 2021 |
 |
Enrico Letta | 14. března 2021 | 12. března 2023 |
.jpg) |
Elly Schlein | 12. března 2023 | úřadující |
Remove ads
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads