Daniel Bovet

Daniel Bovet (23. března 1907, Neuchâtel, Švýcarsko – 8. dubna 1992, Řím) byl italský farmakolog švýcarského původu. V roce 1957 obdržel za klíčový přínos moderní farmakologii Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Prof. Dr. rer. nat. Daniel Bovet
Narození	23. března 1907 Fleurier nebo Neuchâtel
Úmrtí	8. dubna 1992 (ve věku 85 let) Řím
Příčina úmrtí	rakovina
Bydliště	Itálie
Alma mater	Ženevská univerzita
Povolání	biochemik, neurovědec, farmakolog, esperantista, lékař, vysokoškolský učitel, farmaceut a biolog
Zaměstnavatelé	Pasteurův ústav Univerzita La Sapienza
Ocenění	Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1957) honorary doctorate of the University of Montpellier (1959) doctor honoris causa from the University of Paris (1960) zahraniční člen Královské společnosti (1962) čestný doktor Štrasburské univerzity (1963) … více na Wikidatech
Choť	F. Bovet-Nitti
Děti	Daniel Pierre Bovet
Rodiče	Pierre Bovet
Příbuzní	Félix Bovet (vnuk)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bovet pracoval v Pasteurově ústavu v Paříži. Zde se zabýval studiem možností prevence anafylaktického šoku. V roce 1937 popsal účinky thymoxydiethylaminu, první látky blokující histamin. O pět let později vyvinul ve spolupráci s firmou Rhône-Poulenc první klinicky použitelné antihistaminikum – ANTERGAN.

Během výzkumu Daniel Bovet zavedl dodnes používané výzkumné techniky, včetně těch, které vedly k pochopení mechanismu kompetitivní inhibice.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Bovet na Wikimedia Commons

Portály: Lidé | Medicína