nizozemská sprinterka From Wikipedia, the free encyclopedia
Dafne Schippersová (* 15. června 1992 Utrecht) je nizozemská všestranná atletka, jejíž specializací je zejména sedmiboj a sprint. Je juniorskou mistryní světa i juniorskou mistryní Evropy v sedmiboji. V roce 2013 se stala v Tampere mistryní Evropy do 23 let v běhu na 100 metrů a vybojovala bronzovou medaili ve skoku do dálky. O rok později vybojovala ve švýcarském Curychu titul mistryně Evropy v běhu na 100 metrů. Je rovněž dvojnásobnou mistryní světa v běhu na 200 metrů.
| Dafne Schippersová | |
|---|---|
 Dafne Schippersová (2014) | |
| Osobní informace | |
| Narození | 15. června 1992 (32 let) Utrecht |
| Stát |  Nizozemsko |
| Kariéra | |
| Disciplína | sedmiboj, 60 m, 100 m, 200 m, skok daleký |
| Účasti na LOH | 2012, 2016 |
| Účasti na MS | 2011, 2013, 2015, 2017 |
| Účasti na ME | 2012, 2014, 2016, 2018 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH | ||
| stříbro | Rio de Janeiro 2016 | běh na 200 m |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| bronz | Moskva 2013 | sedmiboj |
| stříbro | Peking 2015 | běh na 100 m |
| zlato | Peking 2015 | běh na 200 m |
| bronz | Londýn 2017 | běh na 100 m |
| zlato | Londýn 2017 | běh na 200 m |
| Halové MS v atletice | ||
| stříbro | Portland 2016 | 60 metrů |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| stříbro | Helsinky 2012 | 4 × 100 m |
| zlato | Curych 2014 | 100 m |
| zlato | Curych 2014 | 200 m |
| zlato | Amsterdam 2016 | 100 m |
| zlato | Amsterdam 2016 | 4 × 100 m |
| bronz | Berlín 2018 | 100 m |
| stříbro | Berlín 2018 | 200 m |
| stříbro | Berlín 2018 | 4 × 100 m |
| Halové ME v atletice | ||
| zlato | Praha 2015 | 60 m |
| stříbro | Glasgow 2019 | 60 m |
| Mistrovství Evropy v atletice do 23 let | ||
| zlato | Tampere 2013 | 100 m |
| bronz | Tampere 2013 | skok daleký |
Drží národní a evropský rekord v běhu na 200 metrů, jehož hodnota činí 21,63 s.
Na juniorském mistrovství Evropy v srbském Novém Sadu v roce 2009 absolvovala sedmiboj, který dokončila s počtem 5 507 bodů na 4. místě.[1] O rok později se stala v kanadském Monctonu juniorskou mistryní světa v sedmiboji, když dosáhla výkonu 5 967 bodů. Společně s Loreanne Kuhurimaovou, Evou Lubbersovou a Jamile Samuelovou poté vybojovala bronzové medaile ve štafetovém běhu na 4 × 100 metrů.[2]
V roce 2011 se účastnila halového ME v Paříži, kde startovala v běhu na 60 metrů. V semifinále obsadila časem 7,30 s celkové 11. místo, což k postupu do osmičlenného finále nestačilo.[3] V témže roce vybojovala na ME juniorů v estonském Tallinnu zlatou medaili v sedmiboji. Závod dokončila s počtem 6 153 bodů. Na MS v atletice 2011 v jihokorejském Tegu reprezentovala na trati 200 metrů, kde postoupila do semifinále. V závodě na 4 × 100 metrů zaběhly v rozběhu Nizozemky časem 43,44 s nový národní rekord.[4] I přesto tento čas nizozemskému kvartetu (Kadene Vassellová, Dafne Schippersová, Anouk Hagenová, Jamile Samuelová) k postupu do finále nestačil.
Na Halovém MS 2012 v Istanbulu zaběhla v úvodním rozběhu závodu na 60 metrů osmý nejrychlejší čas (7,28 s) a postoupila do semifinále.[5] V něm se zlepšila o další tři setiny sekundy, do finálového kola však tento čas nestačil. Na evropském šampionátu v Helsinkách naopak postoupila do finále běhu na 200 metrů z prvního místa (22,70 s). Ve finále již podobný čas nezopakovala a s výkonem 23,53 s se umístila na 5. místě.[6] Medaili nakonec získala ze štafety na 4 × 100 metrů. Nizozemky ve složení Kadene Vassellová, Dafne Schippersová, Eva Lubbersová a Jamile Samuelová vylepšily národní rekord na 42,80 s a nestačily pouze na Němky, které byly o 29 setin rychlejší.[7]
Ve stejné sestavě dokázaly vylepšit nizozemský rekord také na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde v rozběhu zaznamenaly čas 42,45 s. Ve finále skončily na 6. místě (42,70 s). Na olympiádě byla pro Dafne Schippersovou hlavní disciplína sedmiboj. Na konci května si vylepšila na vícebojařském mítinku v rakouském Götzisu osobní rekord na 6 360 bodů. Na olympijském stadionu v Londýně nasbírala dohromady 6 324 bodů a skončila na 12. místě z celkových 32 závodnic, které sedmiboj dokončily.[8] Nejlepšího výsledku dosáhla v běhu na 200 metrů, kde získala společně s Jessicou Ennisovou 1 096 bodů (22,83 s).
V roce 2013 na halovém evropském šampionátu v Göteborgu skončila pátá ve finále běhu na 60 metrů (7,14 s). Na ME do 23 let ve finském Tampere vybojovala časem 11,13 s zlatou medaili v běhu na 100 metrů. Uspěla také ve skoku do dálky, kde si vytvořila výkonem 659 cm osobní rekord a na stupních vítězů obdržela bronz.
Počínaje touto sezónou se pro ni hlavní disciplínou místo víceboje stal sprint. Na Mistrovství světa v Pekingu si v semifinále běhu na 100 metrů vytvořila nový osobní rekord 10,83 s, ve finále získala stříbrnou medailí, když si o další dvě setiny osobní rekord vylepšila. Ještě většího úspěchu dosáhla na dvojnásobné trati. Zde zvítězila v novém osobní i evropském rekordu časem 21,63 s. [9]
Na Evropském šampionátu v Amsterdamu se stala mistryní Evropy v běhu na 100 metrů časem 10,90 s. Na olympiádě v Rio de Janeiro vybojovala stříbrnou medaili v běhu na 200 metrů.
Na světovém šampionátu v Londýně zvítězila v běhu na 200 metrů, na poloviční trati získala bronzovou medaili.
Při svém prvním finálovém startu na evropském šampionátu v Berlíně vybojovala v běhu na 100 metrů bronzovou medaili, v běhu na 200 metrů a ve štafetě na 4 × 100 metrů získala stříbrnou medaili.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
