Důl Obránců míru

Důl Obránců míru je zaniklý černouhelný důl, který se nacházel na severním okraji vesnice Zbůch v okrese Plzeň-sever. V provozu byl v letech 1911–1977.

Důl Obránců míru
Základní údaje
Jiné názvy	Austria jubilejní Pokrok I Masarykův jubilejní důl Důl Adolf Hitler
Typ díla	hlubinný důl
Maximální hloubka	796 metrů
Těžba	černé uhlí
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Plzeň-sever
Obec	Zbůch
Revír	západočeský uhelný revír
Souřadnice	49°41′3,65″ s. š., 13°14′2,02″ v. d.
Důl Obránců míru
Provozní údaje
Období těžby	1911–1977
Objem těžby	20 500 000 tun
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tento článek je o černouhelném dole v západočeské uhelné pánvi. Další významy jsou uvedeny na stránce důl Mír.

Historie

Otevření dolu, zvaného původně Austria jubilejní, předcházel geologický vrtný průzkum, na jehož základě začal Západočeský báňský akciový spolek v letech 1908–1911 hloubit jámy,^[1] které postupně dosáhly hloubky 796 a 720 metrů.^[2]

Roku 1918 byl provoz přejmenován na Pokrok I^[1] a o dva roky později na Masarykův jubilejní důl. Toto jméno mu, s výjimkou druhé světové války, kdy nesl název Důl Adolf Hitler, zůstalo až do roku 1953, kdy byl znovu přejmenován na důl Obránců míru. Těžba skončila v roce 1977 a za celou dobu provozu dolu v něm bylo vytěženo asi 20,5 milionu tun uhlí. Od padesátých let dvacátého století u dolu existovalo hornické učiliště, uzavřené v roce 1966.^[2]

Těžba

Důlní prostor Zbůch měřil asi 930 hektarů a nacházel se v katastrálních územích Zbůch, Úherce u Nýřan, Líně a Červený Újezd u Zbůchu. Těžní jámy byly původně hluboké 663 metrů a v hloubce do 140 metrů vedly zvodnělými horizonty, které způsobovaly přítoky vody v množství 1 400 litrů za minutu u první jámy a tisíc litrů za minutu u druhé jámy.

První uhlí bylo v množství 21 tisíc tun vytěženo v roce 1911. Důl byl rozdělen na tři patra v hloubkách 552, 646 a 784 metrů. Nejhlubší části (tzv. Sylviánské polo) v hloubce 855 metrů byly nejprve pokusně těženy slepými šachticemi, ale vzhledem k obtížím s dopravou byla nakonec první jáma prohloubena na konečnou hloubku 796 metrů. Největšího objemu těžby důl dosáhl v roce 1928, kdy bylo vyrubáno 442 800 tun uhlí.^[1]

Muzeum

V roce 2019 otevřel Hornicko-historický spolek Západočeských uhelných dolů v bývalé vrátnici dolu muzeum zaměřené na dějiny těžby uhlí v plzeňské a radnické pánvi.^[3]