Důl Gabriela
From Wikipedia, the free encyclopedia
Důl Gabriela v Karviné je od roku 2004 uzavřený černouhelný hlubinný důl. Během své historie se jmenoval i UNRRA či Mír. Důl Gabriela je kulturní památkou České republiky.[1]
| Důl Gabriela | |
|---|---|
.JPG) | |
| Základní údaje | |
| Jiné názvy | UNRA, Mír |
| Typ díla | hlubinný důl |
| Maximální hloubka | 750 m |
| Těžba | černé uhlí |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Okres | Karviná |
| Obec | Karviná |
| Revír | Ostravsko-karvinský |
| Souřadnice | 49°49′55,2″ s. š., 18°29′40,56″ v. d. |
 | |
| Provozní údaje | |
| Období těžby | 1854–2000 |
| Kód památky | 49083/8-4011 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V budoucnu by z areálu bývalého dolu mělo vzniknout kulturní centrum s názvem "POHO Park" které nabídne informace, prostory pro k pořádání nejrůznějších akcí a zázemí pro odpočinek i vzdělání. Celý projekt nové centra tzv. "Pohornické krajiny" je vyčíslen na 500 milionů korun a měl by být financován z Operačního programu "Spravedlivá transformace" [2]
Založení dolu
V oblasti dolu byly v roce 1852 provedeny první zkušební vrty, na základě kterých bylo rozhodnuto o výstavbě dolu. V hloubce 104 m byla navrtána sloj o mocnosti 79 cm. Důlní licence byla získána v roce 1854 a v tomto roce byl také důl založen. Vlastnictví dolu bylo rozděleno mezi Františka Handwerka (25 %) a hraběte Žerotína (75 %). Důl byl pojmenován podle hraběnky Gabriele Žerotínové. 16. ledna 1856 došlo k výbuchu důlních plynů, které usmrtily 17 lidí. V roce 1859 došlo k důlnímu požáru, který poškodil dřevěné vybavení v dole i na povrchu. Jelikož stávající majitelé neměli prostředky na opravy, byl důl opuštěn a v roce 1862 prodán arcivévodovi Albrechtovi.
1862-1945
Po prodeji dolu Arcivévodovi Albrecht došlo k obnovení těžby, v roce 1865 přesáhla těžba na dolu 10.000 tun uhlí. V letech 1870–1871 došlo k zbudování jam číslo 1 a číslo 2, v roce 1872 byla vybudována vlečka, která důl spojila s Košicko-bohumínskou dráhou. V 90. letech došlo k vybudování nové úpravny a v roce 1899 byl použit první elektrický stroj – Rateaův ventilátor. V roce 1902 došlo k důlní havárii, při které zemřelo 7 horníků. V roce 1906 byl důl prodán Báňské a hutní společnosti. Ve vlastnictví této společnosti došlo k mnoha modernizačním investicím, jak na povrchu dolu, tak i v systému těžby. Ve vlastnictví této společnosti došlo například také k úpravě těžních věží, které dosáhly výšky 35 metrů.
Během první světové války vystoupala poptávka po uhlí a taktéž na dole Gabriela se výrazně zvýšila těžba uhlí. V roce 1917 došlo k rekordní roční těžbě – 717 400 tun uhlí. Vzhledem k životním podmínkám v této době však docházelo i ke stávkám a protestům horníků.
.JPG)
11. dubna 1924 vypukl ve sloji 29 východního pole požár, který byl zlikvidován uzavřením zasažené oblasti. Následujícího dne ovšem došlo k výbuchu, který usmrtil 15 horníků, kteří pracovali na zesílení hrází proti požáru. 13. dubna došlo k dalšímu výbuchu, který dosáhl až na povrch a musely být uzavřeny všechny jámy. K opravám došlo až 17. července 1924, přičemž úrovně těžby před havárii bylo dosaženo až v roce 1927.[3]
Během druhé světové války (1. 9. 1939 – 9. 5. 1945) vytěžil důl celkem 5 012 000 tun uhlí. I v této době docházelo k zavádění novinek, například hřeblový dopravník Westfalia či turbokompresor Demag.
Vývoj po roce 1945
2. března 1947 došlo k přejmenování dolu na UNRRA. V roce 1947 měl důl problém plnit plán prvního roku dvouletky, splnil pouze na 90,38 %, v roce 1948 byl plán splněn na 96,26 %. V roce 1950 došlo k přejmenování dolu na důl Mír. 1. dubna 1958 došlo ke spojení dolu Mír s dolem 1. máj (který byl tvořen dolem Hohenneger a dolem Barbora. Dnešní Důl Darkov stojí na místě bývalé větrní jámy Mír 4, která sloužila k odvětrání tzv. „Stonavského pole” Dolu Mír. Ta byla vyhloubena již v roce 1949, když bylo rozhodnuto o posunutí dobývacího prostoru dolu Mír (Gabriela) pod místní část Karviné-Solcu, včetně parku se zámkem rodiny Larischů. V roce 1972 začala investiční výstavba nového závodu Darkov. Od 1. 1. 1993 došlo ke spojení závodů Darkov a Mír.
Po roce 1989 docházelo v celém hornictví k restrukturalizaci. V této souvislosti byl uzavřen bývalý důl Barbora a v roce 2004 taktéž důl Gabriela. Těžba z tohoto dolu byla převedena na důl Darkov.
.JPG)
Počet zaměstnanců
| rok | počet zaměstnanců |
|---|---|
| 1890 | 1460 |
| 1910 | 1618 |
| 1930 | 1299 |
Roční těžba uhlí
| rok | roční těžba v tunách |
|---|---|
| 1865 | 10 000 |
| 1878 | 100 000 |
| 1886 | 200 000 |
| 1908 | 300 000 |
| 1912 | 400 000 |
| 1917 | 717 400 |
| 1930 | 600 000 |
| 1985 | 1 150 000 |
Vedoucí závodu a ředitelé
| období | vedoucí závodu/ředitel | zdroj |
| ?1872 | Handwerk | |
| 1872–1884 | Fallaux | |
| 1884–1903 | Ing. E. Pfogl | |
| 1903–1906 | Ing. Kovalčík | |
| 1906–1913 | Ing. G. Hertel | |
| 1913–1934 | Ing. Josef Karkoschka | |
| 1934–1938 | Ing. E. Müller | |
| 1938–1945 | němečtí vedoucí dolu | |
| 1945–1946 | Ing. Alois Radvan | [4] |
| 1946–1948 | Ing. Karel Novotný | |
| 1948?–1951 | Ing. Jaroslav Bartoš | |
| 1951–1958 | Rudolf Tomoš | |
| 1958–1962 | Ing. Ferdinand Filipczyk | |
| 1963–1967 | Ing. František Pavlonka | |
| 1968–1972 | Ing. VI. Pastucha | |
| 1972–1979 | Ing. Karel Chrápek | |
| 1979–1980 | Ing. Josef Rohel | |
| 1981–1986 | Ing. Oldřich Polanský | |
| 1986–1987 | Ing. Oldřich Káňa | |
| 1987–1989 | Ing. Rudolf Gaál | |
| 1989–1990 | Ing. Michal Kuča | |
| 1990–1991 | Ing. Bronislav Batorek | |
| 1991–1992 | Ing. Zdeněk Mikš | |
| Provoz ukončen | ||
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
