Důl 9. květen

Důl 9. květen byl černouhelný důl patřící mezi nejmladší doly v ostravskokarvinské uhelné oblasti. Důl ležel ve Stonavě na pomezí s Horní Suchou. Důlní pole zasahuje obce Stonava, Horní Suchá, Albrechtice a Karviná. Důl byl v provozu od roku 1960 do 31. března 2016, kdy byl vytěžen a těžba ukončena.

Stručná fakta Souřadnice ...

Důl 9. květen
Pohled na důl 9. květen
Souřadnice	49°48′0,72″ s. š., 18°30′11,16″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zavřít

Na začátku 50. let 20. století se v souvislosti s požadavky průmyslu začalo uvažovat o těžbě v sušsko-stonavském důlním poli. Toto důlní pole se mělo vytěžit z dolů Prezident Gottwald a dolu Barbora (později Důl 1.máj). Začalo hloubení nových jám: 1) Prezident Gottwald III (patřící pod důl Prezident Gottwald) a 2) Barbora V (patřící pod důl Barbora). Hloubení těchto jam se ovšem potýkalo s různými problémy – průtržemi vody a plynu.

Rozhodování o dalším postupu bylo počátkem padesátých let, v době zinscenovaných procesů, těžké. Expertíza sovětských odborníků doporučila výstavbu nového dolu. Ministerstvo paliv a energetiky toto doporučení respektovalo a Schvalovacím protokolem č.3131 ze dne 31.8.1955 schválilo výstavbu Dolu Suchá-Stonava.^[1]

Samotné založení je datováno na 1. května 1957, v tomto měsíci se také začalo s hloubením první jámy (tzn. Su-Sto I). To už probíhaly otvírkové práce ze 6. patra Dolu 1.máj., a proto bylo vyčleněno tzv. Přídatkové sušsko-stonavské pole pro těžbu Dolu 1.máj.

První uhlí bylo vytěženo v 15. listopadu 1960. V prvních letech existence byl důl úzce spojen s dolem 1. Máj, přičemž vytěžené uhlí se upravovalo až na dole Doubrava. Úpravna uhlí byla na dole zprovozněna až v roce 1964. 1. 1. 1964 získala lokalita svůj název – důl 9. květen. Důl získal samostatnost v roce 1965, kdy se oddělil od dolu 1. Máj. V tomto roce taktéž vytěžil přes 1 mil. Tun uhlí. Důl byl z velké části mechanizovaný – již v roce 1963 činil podíl kombajnové těžby 93 procent. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých se prováděla otvírka 8. patra dolu. Od 80. let 20. století se roční těžba pohybuje okolo 1,4 mil tun uhlí. V tomto období také dochází k těžbě v mocných slojích a nasazují se dobývací komplexy. V roce 1985 dosáhl důl nejvyšší roční těžby – 1,577 mil. tun uhlí.

1. 4. 1988 byl důl opět připojen k dolu 1. máj. Na konci 80. let 20. století také dochází k otvírce 9 patra. 1. 4. 1990 se důl opět osamostatňuje, ale v roce 1995 je (jako závod 3) opět připojen k dolu Darkov, který se stává následníkem dolu 1. Máj. V srpnu 2001 je důl zapojen do společného větracího systému a je zprovozněna linka dálkové pásové dopravy, díky které dochází k zrušení pravidelné těžby jámou Su-Sto I a ukončení provozu úpravárenského komplexu II v této lokalitě.