Kómos
starověký řecký bůh oslav, nočních radovánek a excesů From Wikipedia, the free encyclopedia
Kómos (starořecky Κῶμος „oslava, hýření, pitka“, latinsky Comus) je starořecký daimón či bůh radovánek, hýření a veselí.
![Thumb](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Lorenzo_Costa_-_The_Reign_of_Comus_%28detail%29_-_WGA5421.jpg/640px-Lorenzo_Costa_-_The_Reign_of_Comus_%28detail%29_-_WGA5421.jpg)
Charakteristika
Nejstarší známá zmínka o tomto božstvu pochází až z 3. století n. l. – z díla Obrazy Filostrata z Lemnu jež popisuje obrazy v neapolské galerii. To zmiňuje daimóna tohoto jména jemuž lidé vděčí za své hýření, jež je zobrazen jako mladík na prahu dospělosti jež usnul z přílišného pití vína. Taktéž zmiňuje jiný obraz, na kterém je Dionýsos doprovázen satyry, bakchantkami, silény a nakonec Gelem „smích“ a Kómem. Kromě tohoto díla je Kómos zmiňován jen v Nonnově eposu Dionýsiaka z přelomu 4. a 5. století.[1][2]
Kómos v umění
John Milton ve své masce Comus z roku 1634 označuje za Kómovy rodiče Dionýsa a Kirké, což je však básnická licence autora.[2] Kómos se krátce objevuje v masce Pleasure Reconciled to Virtue od Bena Jonsona, a v opeře Les fêtes de Paphos od J.-J. de Mondonvilla.
Coby jedna z větších rolí je Kómos přítomen v operách Les Plaisirs de Versailles od M.-A. Charpentiera, v Králi Artušovi od H. Purcella a J. Drydena.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.