Chlorid radnatý

Chlorid radnatý (RaCl₂) je radioaktivní anorganická sloučenina, první sloučenina radia izolovaná v čisté podobě; Marie Curie a André-Louis Debierne použili tuto látku k oddělení radia od barya.^[2] Kovové radium bylo poprvé připraveno elektrolýzou roztoku RaCl₂ za použití rtuťové katody.

Chlorid radnatý
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	Chlorid radnatý
Anglický název	Radium chloride
Německý název	Radiumchlorid
Sumární vzorec	RaCl2
Vzhled	bezbarvá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	10025-66-8
SMILES	[Ra+2].[Cl-].[Cl-]
InChI	InChI=1S/2ClH.Ra/h2*1H;/q;;+2/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	297,03 g/mol[1]
Teplota tání	~900 °C
Hustota	4,9 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	24,5 g/100 ml (20 °C)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příprava

Chlorid radnatý krystalizuje z roztoku jako dihydrát, ze kterého lze krystalovou vodu odstranit žíháním při 100 °C na vzduchu po jednu hodinu a následně 5,5hodinovým žíháním v argonu při 520 °C.^[3] Je-li očekávána přítomnost dalších aniontů, dehydratace by měla být provedena za přítomnosti chlorovodíku.^[4]

Chlorid radnatý lze také připravit dehydratací síranu radnatého suchým vzduchem a následným žíháním síranu  proudu chlorovodíku nebo zahříváním bromidu radnatého v chlorovodíku.

Vlastnosti

Chlorid radnatý je bezbarvá až bílá sůl, která se – obzvláště, je-li zahřívána – vyznačuje modrozelenou luminiscencí. S časem se jeho barva mění na žlutou; případná příměs barya způsobí růžový odstín. Je hůře rozpustný ve vodě než ostatní chloridy kovů alkalických zemin – při 25 °C je jeho rozpustnost 245 g/l, zatímco u chloridu barnatého je to 307 g/l; v roztocích kyseliny chlorovodíkové je tento rozdíl ještě výraznější. Tato vlastnost se využívá v prvních krocích oddělování radia od barya frakční krystalizací. RaCl₂ je nerozpustný v koncentrované kyselině chlorovodíkové.^[5]

Plynný chlorid radnatý tvoří molekuly RaCl₂ podobně jako je tomu u ostatních halogenidů kovů alkalických zemin. Plyn vykazuje silnou absorpci ve viditelném spektru na vlnových délkách 676,3 nm a 649,8 nm; disociační energie vazby Ra-Cl je odhadována na 2,9 eV a její délka na 292 pm.^[6]

Na rozdíl od diamagnetického chloridu barnatého je chlorid radnatý paramagnetický. Od chloridu barnatého se liší i barvením plamene: zatímco BaCl₂ barví plamen do zelena, RaCl₂ jej barví do červena.

Použití

Chlorid radnatý se používá v úvodních fázích oddělování radia od barya během extrakce radia z uraninitu.

Také se používá v lékařství k získávání radonu, který se následně využívá v radioterapii.

²²³RaCl₂ je radiofarmakum vyzařující částice alfa, které se využívá v radioterapii a patří k nejpotentnějším léčivům vůbec; obvyklá dávka u dospělého člověka (50 kBq/kg) odpovídá přibližně 60 nanogramům.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Radium chloride na anglické Wikipedii.

1. S nejstabilnějším izotopem radia
2. Curie, M.; Debierne, A. (1910). C. R. Hebd. Acad. Sci. Paris 151:523–25.
3. Weigel, F.; TRINKL, A. Crystal Chemistry of Radium. I. Radium Halides. Radiochimica Acta. 1968, s. 36–41.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. HÖNIGSCHMID, O.; SACHTLEBEN, R. Revision des Atomgewichtes des Radiums. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1934, s. 65. DOI 10.1002/zaac.19342210113.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
5. ERBACHER, Otto. Löslichkeits-Bestimmungen einiger Radiumsalze. Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft (A and B Series). 1930, s. 141. DOI 10.1002/cber.19300630120.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
6. Karapet'yants, M. Kh.; Ch'ing, Ling-T'ing (1960). Zh. Strukt. Khim. 1:277–85; J. Struct. Chem. (USSR) 1:255–63

Portály: Chemie