Othniel Charles Marsh

Othniel Charles Marsh (29. října 1831, Lockport, New York – 18. března 1899, New Haven, Connecticut) byl jedním z nejvýznamnějších paleontologů 19. století.^[2]

Othniel Charles Marsh
fotografie: Mathew Brady a Levin Handy
Narození	29. října 1831 Lockport
Úmrtí	18. března 1899 (ve věku 67 let) New Haven
Místo pohřbení	Grove Street Cemetery
Alma mater	Yaleova kolej Yale School of Engineering and Applied Science Heidelberská univerzita Phillipsova akademie Sheffield Scientific School
Povolání	paleontolog, zoolog a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Yaleova univerzita
Ocenění	Bigsby Medal (1877)
Rodiče	Mary Gaines-Marsh (Peabody)[1]
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vědecká kariéra

Marsh byl jedním ze dvou hlavních protagonistů slavné „války o kosti“, jeho protivníkem byl o devět let mladší paleontolog Edward Drinker Cope. Společně objevili kolem 140 nových druhů dinosaurů a prakticky zavedli paleontologii obratlovců do nového věku. Marsh formálně popsal i tak slavné dinosaury, jako jsou sauropod Apatosaurus, tyreofor Stegosaurus nebo teropod Allosaurus. Formálně popsal také slavného ptakoještěra rodu Pteranodon.

Marsh se proslavil také jako vědec, který v roce 1869 odhalil podvod v podobě tzv. Cardiffského obra (umělé lidské postavy, vydávané za legendárního obra).^[3][4]

Rozšíření páteřního kanálu v křížové oblasti, zjištěné u některých sauropodů a stegosauridů přivedlo O. C. Marshe i jeho následovníky k mylné domněnce, že tito dinosauři byli vybaveni druhým nervovým centrem právě v této oblasti těla. Sekundární „mozek“ měl pomáhat s ovládáním ocasu a zadních končetin a posilovat zde funkci vzdáleného mozku v lebce. Ve skutečnosti však dinosauři žádný druhý mozek neměli, jedná se patrně jen o rozšíření páteřního kanálu pro umístění glykogenového tělesa – zásobárny polysacharidu glykogenu, známou například u dnešních ptáků.^[5]