From Wikipedia, the free encyclopedia
CASA/IPTN CN-235 je dvoumotorový transportní letoun středního doletu, který společně vyvinuly společnosti CASA ze Španělska a IPTN z Indonésie, jako letoun pro regionální leteckou dopravu a vojenský transportní letoun. Mezi jeho hlavní vojenské úkoly patří námořní hlídkování, průzkum a letecká přeprava. Největším uživatelem letounu je turecké letectvo, které disponuje 50 stroji.[2]
CASA CN-235 | |
---|---|
CASA CN-235M-100 španělského letectva | |
Určení | transportní letoun |
Původ | Španělsko |
Výrobce | EADS-CASA / IPTN |
Šéfkonstruktér | José Lopez-Ruiz |
První let | 11. listopad 1983 |
Zařazeno | 1988 |
Charakter | Ve službě |
Uživatel | Španělsko Turecko Indonésie Jižní Korea |
Výroba | 1983– |
Vyrobeno kusů | 286[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Projekt vznikl jako společná iniciativa firem Construcciones Aeronáuticas SA a Indonesian Aerospace (PT. Dirgantara Indonesia), dříve známé jako IPTN, které pro řízení programu založily společnost Airtech (Aviation Technology Industries). Partnerství bylo využito pouze při výrobě Série 10 a Série 100/110, přičemž pozdější verze byly vyvinuty nezávisle. Ve službě se nachází více než 230 letounů CN-235 všech verzí, které nalétaly přes 500 000 letových hodin.
Vývoj začal v lednu 1980 a k prvnímu letu došlo 11. listopadu 1983 v Getafe. Za řízení usedli piloti José Murga a Guillermo Delgado. Druhý prototyp (PK-XNC, „Tetuko“) byl zalétán v Bandungu 30. prosince 1983. Španělská a indonéská certifikace proběhla 20. června 1986; první let sériového letounu se uskutečnil 19. srpna 1986 a Federal Aviation Administration schválila typ CN-235 3. prosince 1986. Letoun vstoupil do služby 1. března 1988.
V lednu 1990 byla podepsána s TAI smlouva na montáž a následnou výrobu 50 kusů CN-235 v Turecku.
V roce 1995 zahájila CASA vývoj prodloužené verze CN-235, která dostala označení C-295. V prosinci 2002 objednalo kolumbijské námořnictvo dva letouny CN-235 pro hlídkování a protidrogové mise.
V dubnu 2005 objednala Venezuela dva stroje CN-235 pro námořní hlídkování a deset transportních letounů, ale obchod byl zastaven, protože vláda Spojených států odmítla povolit transfer technologií amerického původu v avionice.[3]
V lednu 2006 objednalo Thajsko u Indonesian Aerospace deset letounů, šest pro ministerstvo obrany a čtyři pro ministerstvo zemědělství.
V prosinci 2007 objednalo Španělsko dva námořní hlídkové letouny CN-235 pro španělskou civilní gardu, s termínem dodání 2008–2009.
Jeden stroj CN-235 MPA byl v červnu 2008 dodán prostřednictvím Indonesian Aerospace indonéskému ministerstvu obrany.
V srpnu 2006 zůstávaly celkem tři letouny CN-235-10 ve službách aerolinií v Africe, konkrétně u společnosti Safair (2) a Tiko Air (1).[4] Asian Spirit provozoval v roce 2007 jeden CN-235-220 na Filipínách.
Irské letectvo používá dva letouny pro úkoly námořního hlídkování.
Nejméně dva stroje CN-235 provozuje letectvo Spojených států amerických pro blíže neupřesněné úkoly v rámci 427. perutě speciálních operací, umístěné na bývalé letecké základně Pope, Severní Karolína.[5]
Na začátku července 2008 oznámilo mexické námořnictvo záměr pořídit šest letounů CN-235 ze Španělska.[6] V dubnu 2010 potvrdil francouzský ministr obrany Hervé Morin objednávku osmi CN-235-300.[7]
V roce 2011 vyráběla společnost Indonesian Aerospace 4 letouny CN-235-110 MPA pro jihokorejskou pobřežní stráž. Hodnota zakázky činila 96 milionů dolarů.[8]
Senegalské letectvo zakoupilo dva stroje CN-235 v roce 2010 a 2012 v rámci kontraktu v hodnotě 13 milionů dolarů. V plánu byl též nákup letounů pro přepravu VIP a dopravní úkoly, letectvo projevilo zájem i o námořní hlídkovou verzi.[9]
Specifikace podle Jane's All The World's Aircraft 1993–94[37]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.