Hradiště Butovice
hradiště na území Prahy From Wikipedia, the free encyclopedia
Butovice jsou hradiště v Praze 5. Nacházelo se na vyvýšenině v západní části protáhlého ostrohu, který ze severní, západní a jižní strany obtéká Prokopský potok a pod jihovýchodní částí předhradí teče Dalejský potok. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako nemovitá kulturní památka.[1]
| Hradiště Butovice | |
|---|---|
.jpg) okolí hradiště | |
| Základní informace | |
| Zánik | počátek 10. století |
| Poloha | |
| Adresa | Butovice, Praha 5 – Jinonice,  Česko |
| Souřadnice | 50°2′23,77″ s. š., 14°21′22,06″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40388/1-1415 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Osídlení lokality
Raně středověké hradiště bylo postaveno na místě staršího výšinného eneolitického sídliště nejspíše v osmém století.[2] V lokalitě obydlené již v pozdní době kamenné (3000 let př. n. l.) v období řivnáčské kultury se při průzkumu provedeném roku 1884 ředitelem Muzea hlavního města Prahy Břetislavem Jelínkem nalezla keramika a kamenné nástroje jak pravěké, tak raně středověké. Slovanské osídlení se datuje na konec osmého století, zánik hradiště pak na přelom devátého a desátého století.[2]
Archeologický výzkum
Při archeologickém výzkumu v roce 1964 byl zjištěn jeden raně středověký vanovitý objekt.[zdroj?!] Většinu archeologických nálezů tvoří zlomky keramiky. Neolitické kultury jsou na lokalitě zastoupeny nálezy z dob kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou. Osídlení v době bronzové je nejisté, ale byly získány artefakty lidu kultury se zvoncovitými poháry z přelomu eneolitu a doby bronzové. Mladší osídlení následovalo ve starší době železné.[3]
Před rokem 2016 proběhl nedestruktivní výzkum prostoru předhradí. V nalezeném materiálu převládají pravěké artefakty. Dominantní skupinu představovaly zlomky střepů řivnáčské kultury. Objeveny byly také kovové artefakty z mladší doby železné a ojedinělé nálezy pocházely z raného středověku. Struktura nálezů je negativně ovlivňována hlubokou orbou.[3]
Stavební podoba
.png)
Protáhlý plochý ostroh je orientovaný ve směru jihozápad–severovýchod a jeho čelo na jihozápadní straně obtéká Prokopský potok. Ve směru na severovýchod je terén otevřený a přechází do rovinaté plošiny směrem k Dívčím hradům. Výškový rozdíl mezi údolím potoka a plošinou na ostrohu je až 74 metrů.[2]
Hradiště o rozloze přibližně 9 hektarů zaujímalo celou plochu ostrohu. Z toho předhradí měří 4,6 hektaru a akropole 4,4 hektaru. Částečně byl jeho přirozenou ochranou prudký sráz na západní a jižní straně, nad mírnějším severním svahem zjistil roku 1964 archeolog Norbert Mašek zbytky kamenného obvodového ohrazení. Východní stranu hradiště chránila vnitřní příčná hradba, která oddělovala akropoli od předhradí. Dochoval se z ní 150 dlouhý val,[2] jehož podoba připomíná spíše terénní terasu. Zbarvení z valu vyplavovaného materiálu naznačuje, že na vnější straně se před valem nacházel příkop.[3] Vnější opevnění téměř zaniklo v důsledku zemědělské činnosti. Na konci devatenáctého století byla patrná 172 metrů dlouhá terénní vlna valu.[2] Dochovaný nevýrazný relikt valu je dlouhý 185 metrů,[3] ale původní hradba musela být ještě přibližně o dvě stě metrů delší. Vnitřní konstrukce hradby nebyla zkoumána. Až na drobné výjimky není známá ani podoba vnitřní zástavby.[2]
Turismus
Okolo hradiště vede žlutá turistická značená trasa 6079 ze Sídliště Barrandov k metru v Jinonicích.
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
