Brdy
pohoří v Česku, geomorfologický podcelek Brdské vrchoviny From Wikipedia, the free encyclopedia
Brdy jsou členitá vrchovina ve středních Čechách. Je to geomorfologický podcelek širšího celku Brdská vrchovina, který celý (tedy i s Hřebeny a Příbramskou pahorkatinou) rovněž bývá nazýván Brdy. V užším významu se za Brdy označují pouze Střední Brdy a Jižní Brdy. Nejvyšším bodem je Tok s 865 m n. m., jenž je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m n. m.) stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, jejíž vrchol je nejvyšším (umělým) bodem Brd.
| Brdy | |
|---|---|
 Brdy | |
| Nejvyšší bod | 865 m n. m. (Tok) |
| Střední výška | 601 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Brdská vrchovina |
| Sousední jednotky | Příbramská pahorkatina, Hřebeny, Hořovická pahorkatina, Radyňská pahorkatina, Rokycanská pahorkatina, Březnická pahorkatina, Horažďovická pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Třemošenská vrchovina, Třemšínská vrchovina, Strašická vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | břidlice, buližníky, slepence, křemence |
| Povodí | Berounka, Vltava |
| Souřadnice | 49°38′24″ s. š., 13°44′24″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VA-5A |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název Brdy pochází od slova brdo, což znamená buď zalesněný kopec, skalnatý útes nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene.
Brdy se člení na 3 geomorfologické okrsky[1]:
- Třemošenská vrchovina – nejvyšší i nejrozsáhlejší okrsek. Zaujímá sever, střed a východ pohoří. Prakticky celé území Třemošenské vrchoviny zaujímal do konce roku 2015 Vojenský újezd Brdy, nyní leží v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Nejvyšším vrcholem je Tok (865 m n. m.)
- Strašická vrchovina – nejmenší a nejnižší okrsek, ležící na západě pohoří. Nejvyšší vrchol je Bambule (663 m n. m.)
- Třemšínská vrchovina – jižní část pohoří. Nejvyšší vrchol je Třemšín (827 m n. m.).
| Geomorfologické členění Brdské vrchoviny | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Poberounská subprovincie • Brdská oblast | ||
| BRDY | Třemošenská vrchovina | |
| Třemšínská vrchovina | Voltušská vrchovina (Třemšín, 827 m) Chynínská vrchovina (Nad Marastkem, 805 m) Padrťská vrchovina (Jahodová hora, 731 m) | |
| Strašická vrchovina | Dobřívská vrchovina (Bambule, 663 m) Jivinská pahorkatina (Jivina, 620 m) | |
| HŘEBENY | Studenská vrchovina | Jistevnický hřbet (Studený vrch, 661 m) Skalecký hřbet (bezejmenný, 565 m) Trnovská pahorkatina (Spálený, 555 m) |
| Kopaninská vrchovina | nečlení se (Kámen, 415 m) | |
| PŘÍBRAMSKÁ PAHORKATINA |
Třebská pahorkatina | |
| Rosovická pahorkatina | Hlubošská pahorkatina (Malý chlum, 591 m) Suchodolská pahorkatina (bezejmenný, 604 m) | |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální:
- Střední Brdy (někdy též zvané Centrální Brdy) = bývalý Vojenský újezd Brdy, nejvyšší část, včetně vrcholu Tok (865 m n. m.), nedaleko Toku je Koruna (837 m n. m.) a Jordán (826 m n. m.). U Padrťských rybníků, severně od zdejšího Nepomuku je druhá nejvyšší hora, Praha (862 m n. m.). U Příbrami je hora Třemošná (780 m n. m.) tvořící významnou krajinnou dominantou okresu Příbram. U Obecnice je kromě Toku hora Brda (773 m n. m.), nedaleko Strašic Kamenná (735 m n. m.).
- Jižní Brdy (Třemšínsko, jižně od silnice č. 19 a potoka Bradavy), s nejvyššími vrcholy Třemšín (827 m n. m.) a Nad Marastkem (805 m n. m.).
Související informace naleznete také v článku Seznam hor a kopců v Brdech.
10 brdských hor přesahuje hranici 800 m a společně se označují jako brdské osmistovky. Jde o:
| Vrchol | Část Brd | Výška m n. m. | Promi- nence | Izolace | Souřadnice |
|---|---|---|---|---|---|
| Tok | Střední Brdy | 865 | 324 m | 61 km → Sedlo | 49°42′17″ s. š., 13°52′37″ v. d. |
| Praha | Střední Brdy | 862 | 69 m | 6 km → Tok | 49°39′29″ s. š., 13°49′08″ v. d. |
| Malý Tok | Střední Brdy | 844 | 21 m | 2 km → Praha | 49°39′23″ s. š., 13°50′45″ v. d. |
| Hradiště | Střední Brdy | 840 | 13 m | 1 km → Malý Tok | 49°39′53″ s. š., 13°51′05″ v. d. |
| Brdce | Střední Brdy | 839 | 22 m | 1 km → Hradiště | 49°40′27″ s. š., 13°51′48″ v. d. |
| Koruna (V vrchol) | Střední Brdy | 837 | 20 m | 2 km → Tok | 49°41′38″ s. š., 13°50′38″ v. d. |
| Třemšín | Jižní Brdy | 827 | 145 m | 10 km → Praha | 49°34′02″ s. š., 13°46′38″ v. d. |
| Jordán | Střední Brdy | 826 | 29 m | 1 km → Tok | 49°43′02″ s. š., 13°51′09″ v. d. |
| Paterák | Střední Brdy | 814 | 43 m | 1 km → Praha | 49°40′21″ s. š., 13°48′30″ v. d. |
| Nad Marastkem | Jižní Brdy | 805 | 100 m | 5 km → Třemšín | 49°35′35″ s. š., 13°43′43″ v. d. |
Všech 10 osmistovek zobrazuje tato mapa.
Pokud bychom počítali i vrcholy s nižší prominencí, lze dále zahrnout tyto:
| Vrchol | Část Brd | Výška m n. m. | Promi- nence | Izolace | Souřadnice |
|---|---|---|---|---|---|
| J vedlejší vrchol Toku (Bohutínský vrch) | Střední Brdy | 844 m | cca 5 m | 1,6 km → Tok | 49°41′25″ s. š., 13°52′15″ v. d. |
| Popleta (SZ vrchol Malého Toku) | Střední Brdy | 836 m | cca 8 m | 0,8 km → Hradiště | 49°39′55″ s. š., 13°50′21″ v. d. |
| Koruna (Z vrchol) | Střední Brdy | 832 m | cca 8 m | 0,5 km → Koruna | 49°41′45″ s. š., 13°50′15″ v. d. |
| U tří pánů (mezi Korunou a Tokem) | Střední Brdy | 826 m | cca 11 m | 0.6 km → Koruna | 49°41′39″ s. š., 13°51′09″ v. d. |
Dalšími významnými vrcholy jsou Třemošná (780 m n. m.), Brda (773 m n. m.) a Plešivec (654 m n. m.). Kompletní seznam vrcholů vlastních Brd je uveden v Seznamu hor a kopců v Brdech, obecnější s vrcholy nadřazené Brdské vrchoviny s výškou nad 700 m n. m nebo prominencí nad 100 metrů je uveden v Seznamu vrcholů v Brdské vrchovině.
Třemošenská a Třemšínská vrchovina jsou z hlediska fytogeografie jedinými oblastmi horské květeny (oreofytika) ve středních Čechách, kdežto Strašická vrchovina i ostatní části Brdské vrchoviny (Hřebeny a Příbramská pahorkatina) jsou již v oblasti mezofytika (květena mírně teplé oblasti).
Zatímco nižší oblasti jsou porostlé jehličnatým lesem s převahou smrku a vtroušenými modříny, vrcholové partie zabírají vřesoviště a rašeliniště. Milovníci hub a lišejníků tady najdou obrovské množství druhů[2] včetně těch zařazených do Červeného seznamu.
Související informace naleznete také v článku Vojenský újezd Brdy#Zpřístupnění okrajových částí.
Střední Brdy v minulosti pokrýval vojenský výcvikový prostor, který byl pro veřejnost nepřístupný. V roce 2016 vojenský újezd Brdy zanikl a na jeho místě vznikla Chráněná krajinná oblast Brdy. Na velké části středních Brd musela proběhnout pyrotechnická asanace, tedy čištění oblasti od nevybuchlé vojenské munice. Asanace skončila v roce 2017[3] a pročištěné oblasti jsou zpřístupněny veřejnosti nově vyznačenými pěšími i cyklo trasami. Přesto některé oblasti, jako dopadové plochy (vysoké množství nevybuchlé munice) a těžko přístupná místa nešla vyčistit a je do nich trvalý zákaz vstupu.[3]
Zpřístupňování vojenského újezdu Brdy začalo již v roce 2007. Jeho okrajové části byly o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vždy od 7 do 21 hodin na základě výnosu přednosty újezdního úřadu[4] přístupné pro pěší a cyklistickou veřejnost v režimu takzvaného dočasného zpřístupnění II. kategorie. Slavnostní otevření proběhlo 7. dubna 2007. Klub českých turistů zde následně vyznačil nové cyklotrasy a turistické značené cesty, které vedou např. na vrchol Třemošná a ke zřícenině hradu Valdek.
Jižní Brdy jsou turisticky běžně přístupné.
Pláně Toku nad Octárnou
Dolejší Padrťský rybník
Skála Komín
Zřícenina hradu Valdek
Bunkr na Houpáku
Čertova kazatelna na Plešivci
.JPG)
.JPG)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
