česká firma From Wikipedia, the free encyclopedia
ALSTOM Czech Republic a.s. je česká pobočka divize nadnárodní společnosti Alstom. Pobočka sídlí ve výrobním závodě v České Lípě, kde se vyrábí komponenty vlakových souprav, má také obchodní zastoupení v Praze.[2]
Alstom Czech republic, a.s. | |
---|---|
Alstom Česká Lípa, vstupní prostor z dálky | |
Základní údaje | |
Právní forma | akciová společnost |
Datum založení | 1994 |
Zakladatel | Fond národního majetku České republiky |
Adresa sídla | Svatopluka Čecha 1205/12, Česká Lípa, 470 01, Česká republika, Česko |
Klíčoví lidé | Daniel Kurucz |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | železniční průmysl |
Produkty | trainset |
Obrat | 1,4 mld. Kč (2017)[1] 1,6 mld. Kč (2016)[1] |
Provozní zisk | 112,1 mil. Kč (2017)[1] 109,8 mil. Kč (2016)[1] |
Výsledek hospodaření | 194,6 mil. Kč (2017)[1] 74,1 mil. Kč (2016)[1] |
Celková aktiva | 2,6 mld. Kč (2017)[1] 2,1 mld. Kč (2016)[1] |
Zaměstnanci | 721 (2017)[1] |
Mateřská společnost | Alstom |
Majitel | Alstom |
Identifikátory | |
Oficiální web | https://www.alstom.com/cs/alstom-v-ceske-republice |
IČO | 49902083 |
LEI | 549300DOFGIOR7KZ4R45 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V České Lípě existovala společnost Bohemia, která např. v roce 1931 dodala do Mariánských Lázní dva vagony tramvaje. O několik let později byla začleněna pod Ringhofferovy závody. Po skončení války došlo v říjnu 1945 k jejich zestátnění a v dnešním areálu sídlila Vagonka Tatra, která se zabývala výrobou nákladních vagonů a byla součástí koncernu Československých vagónek Tatra, sdružení národních podniků. Později se sídlo koncernu měnilo, výroba v České Lípě zůstávala. Podnik po roce 1990 získala společnost Bombardier a v jejím areálu vzniklo několik menších servisních podniků. Na přelomu let 2020 a 2021 došlo k převzetí železniční divize společnosti Bombardier společností Alstom, celková cena transakce byla 5,5 miliardy eur. Součástí této akvizice byl i závod v České Lípě.[3]
V závodě v České Lípě, čtvrti Dubice se vyrábí součástky vlaků metra v Paříži i regionálních vlaků používaných na tratích Francie a Německa. Zajišťuje především svařování ocelových a nerezových konstrukcí a jejich následné lakování. Podle ředitele Daniela Kurucze probíhalo v roce 2022 pět velkých projektů, jmenovitě: příměstské vlaky RER, které vozí lidi z letiště Charlese de Gaulla do centra Paříže, tramvaje pro Vídeň, regionální vlaky pro Francii a Německo a dále tramvaje pro Austrálii.[4]
V roce 2009 společnost vykazovala ztrátu přes 107 milionů korun, v roce 2010 hospodařila se ziskem 315 milionů Kč a výnosem přes 2 miliardy korun.[5] Ještě zkraje roku 2010 přistoupila k propouštění agenturních pracovníků.[6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.