Remove ads
moldavský vládce From Wikipedia, the free encyclopedia
Bogdan I., nebo Bohdan I., též Bogdan Zakladatel (rumunsky: Bogdan Întemeietorul) byl prvním nezávislým vládcem Moldavského knížectví, poté co okolo roku 1359 setřásl uherský vliv.
Bohdan I. Zakladatel | |
---|---|
Narození | 1306 |
Úmrtí | 1367 (ve věku 60–61 let) Rădăuți |
Pohřben | Chrám svatého Mikuláše v Bogdaně |
Potomci | Lacko Moldavský, Štěpán Bohdanovič a Markéta Moldavská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jeho rané mladí a původ jsou obestřeny nejasnostmi a jsou předmětem sporů historiků. První záznamy o jeho osobě říkají, že vládl na panství v Maramureși (patrně zde byl voleným náčelníkem), kde se vzbouřil proti Ludvíku I. Uherskému. Bogdan a jeho poddaní odešli z Maramureșe do Moldávie. Rok je nejistý, stalo se tak někdy mezi lety 1359 až 1365. Proč Bogdan odešel právě tam není jasné, ale podle některých historiků měl Bogdan zprávy o tom, že místní Valaši jsou naladěni proti Uhrům (uherské zdroje skutečně zaznamenaly povstání místních Valachů v roce 1360). I Moldávie byla v tu chvíli pod Ludvíkovou vládou, ale Bogdan násilím vyhnal k Uhrům loajálního vojvodu Balca a zmocnil se trůnu. Ludvík I. si nedokázal Moldavsko znovu podrobit (mj. kvůli oslabení v důsledku konfliktu s Karlem IV.) a pouze v odplatě zabavil Bogdanovy statky v Maramureși (1365) a daroval je Balcovi a jeho bratrům.[1] Tím se z Moldavského knížectví stal druhý rumunský stát (vedle Valašského knížectví). Ludvík vedl proti Moldávii za Bogdanova života několik válek (jistě v letech 1366, 1368 a 1370), ale nikdy neuspěl. Podle historika Laurenţiua Rădvana Bogdanova říše zahrnovala oblast mezi Karpaty a řekou Dněstr, možná až k řece Čeremoš (dnes na Ukrajině). Královské sídlo bylo v Siretu. Bogdan zemřel v roce 1365 nebo 1367. Byl pohřben v klášteře svatého Mikuláše (dnes Bogdanův klášter) v Rădăuţi. Na trůně ho vystřídal jeho syn Laţcu (Lacko Moldavský) nebo Petru I.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.