Bedřich Bendelmayer

český architekt From Wikipedia, the free encyclopedia

Bedřich Bendelmayer

Bedřich Bendelmayer (9. dubna 1871, Praha[1]20. dubna 1932, Praha[2][3]) byl český architekt období secese, geometrické secese a moderny.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Bedřich Bendelmayer
Thumb
Bedřich Bendelmayer
Narození9. dubna 1871
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. dubna 1932 (ve věku 61 let)
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
VzděláníVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povoláníarchitekt
OvlivněnýFriedrich Ohmann
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Život

Mládí

Narodil se v rodině pražského obchodníka s cukrem Karla Bendelmayera (1836–1893) a jeho manželky Josefy, rozené Horákové (1844–1883), pokřtěn byl v pražském kostele sv. Petra. Byl druhé z pěti dětí. Když mu matka zemřela, otec se znovu oženil s Annou, rozenou Horákovou (1844–1886)[4][5]

Vystudoval architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Friedricha Ohmanna. První dva projekty realizoval ještě v novorenesančním stylu se svým spolužákem Rudolfem Němcem. Jedná se o domy „U České královny“ v Hradci Králové a „U sv. Jiří“ v pražských Holešovicích. Dalším jeho přítelem a spolužákem byl Alois Dryák. Jim dvěma předal Ohman svůj projekt hotelu Central v pražské Hybernské ulici, když odešel v roce 1898 do Vídně. Provozovali společnou projekční kancelář, která je doložena v dobové inzerci z roku 1903. Po Aloisu Dryákovi převzal funkci hlavního inženýra stavební firmy Quido Bělský. Po roztržce s majitelem byl ale 1. srpna 1904 propuštěn.

Dne 24. února 1906 se ve Lstiboři oženil se Zdeňkou Židlickou (1883–??). Měli spolu tři syny.[6]

Architekt secesních a novoklasicistických domů

Bendelmayerova stavba nájemních domů U Prašné brány 1–3 byla jedním z prvních secesních domů v Praze po desetiletích vládnoucí historizující architektury. Dostalo se mu za ni zdrcujícího odsouzení od kritika Františka Xavera Harlase, který stavbu označil jako „arogantně odpudivého souseda“ novogoticky zrekonstruované Prašné brány.[7]

Po první světové válce tvořil v novoklasicistním stylu. Z této doby jsou patrně nejznámější budovy krajského trestního soudu, později Nejvyššího soudu a vrchního soudu (Praha 4, Náměstí hrdinů 11) a budova bývalé České průmyslové banky (Praha, Na příkopě 14).

Zemřel 20. dubna 1932 v Praze[8] a byl pohřben do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech.[9]

Dílo

Stavby v Praze

  • 1897–1899 Nájemní dům „U sv. Jiří“ či „Belvedere“, Praha 7 – Holešovice, čp. 675, Kamenická 2, spolu s Rudolfem Němcem[10]
  • 1898 soutěžní návrh na pomník Františka Palackého v Praze, spolu se sochařem Antonínem Štruncem[10]
  • 1899 II. místo v soutěži na přestavbu pojišťovny Slavia na Senovážném náměstí[10]
  • 1899–1901 Hotel Central, Praha 1–Nové Město, čp. 1001, Hybernská 10, spoluautoři: Friedrich Ohmann, Alois Dryák
  • 1901 Úprava průčelí domu čp. 978, Praha 1–Nové Město, Senovážné náměstí 23. Původní dům z roku 1872 podle projektu Aloise Turka, v letech 1920–1921, 1928–1929 přestavěno v kubisticko-novoklasicistním stylu Františkem Krásným[11]
  • 1903–1904 Nájemní domy, Praha 1–Staré Město, čp. 1078, 1079, U Prašné brány 1–3, (spolu s Emilem Weichertem)[12]
  • 1903–1905 Hotel Arcivévoda Štěpán (dnes Evropa), Praha-Nové Město, čp. 826, Václavské náměstí 25, spoluautoři: Quido Bělský, Bohumil Hübschmann, Jan Letzel, Alois Dryák[13]
  • 1905 soutěžní návrh na přestavbu Staroměstské radnice (spolu s Emilem Weichertem)
  • 1905–1906 Dům „U první reduty“, čp. 203, Praha 1–Josefov, Maiselova 23, Břehová 2, Pařížská 19, novostavba secesního nájemního domu, spoluautor Karel Manda[14]
  • 1906 Nájemní dům s obchody, Praha 1–Josefov, čp. 52, Kaprova 6[10]
  • 1908–1909 Nájemní domy, Praha 1–Josefov, čp. 20, 22, Valentinská 10, 12[15]
  • 1908, 1912–1913 Obchodní a nájemní dům čp. 598, Praha 1–Nové Město, Ve Smečkách[10]
  • 1910 Nájemní dům, Praha 7–Holešovice, čp. 1069, V Háji 30
  • 1910 I. cena v soutěži na Společenský dům v Praze na Žižkově[10]
  • 1911 Obchodní a nájemní dům, Praha 2–Vinohrady, čp. 390, Anglická 19
  • 1911–1913 Palác Hvězda, Praha 1–Nové Město, čp. 793, Václavské nám. 36, malby na průčelí: Vratislav Mayer, dlouholeté sídlo nakladatelství Melantrich[16]
  • 1923 Rodinný dům, Praha 6–Bubeneč, čp. 606, Bubenečská 57
  • 1927–1929 Kancelářský dům, Praha 1–Nové Město, čp. 108, Spálená 51[17]
  • 1927–1928 Dům čp. 1100, Praha 6–Dejvice, Stavitelská ul.
  • 1927–1933 Budova České průmyslové banky, Praha 1–Nové Město, čp. 854, Na Příkopě 14. Bendelmayer získal v roce 1922 1. cenu v soutěži na tuto budovu. V následujícím roce byly projektové práce zastaveny. Podle pozměněného projektu byla stavba realizována v letech 1927–1933[18]
  • 1928–1930 Budova krajského trestního soudu v Praze, Praha 4–Nusle, čp. 1300, Náměstí Hrdinů 11, projekt z roku 1926
  • 1929 soutěžní projekt na budovu Živnostenské banky Praha 1–Nové Město, Na Příkopě 24–26[19]
  • Nájemní dům Praha 6-Bubeneč, čp. 367, U Vorlíků 3, malby na průčelí: Vratislav Mayer

Stavby mimo Prahu

Galerie

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.