Batikování (javánsky „mbatik“ = psaní voskem) je technika barvení nebo potiskování tkanin, při kterém se zakrývají určitá místa voskem nebo zavazují tak, aby zůstala neobarvená. Neobarvená místa vytvářejí po odstranění zábrany (angl.: resist) žádaný vzor.[1]
Z historie batiku
Nejstarší nálezy batiky pocházejí z 5. století před n. l. v Egyptě, později však byla technika batikování známá jen v Číně, odkud se rozšířila do ostatních asijských zemí i do Evropy.
Původ slova batika pochází buď v jávském slově „ambatik“ což znamená kresliti, malovati, psáti nebo podle malajského kmene Bataků, kteří si takto textil zdobili.[2] Na indonéském ostrově Jáva se v 15. století z řemeslné techniky brzy stalo výtvarné umění. Z Jávy pochází několik celosvětově známých umělců v tomto oboru.[3] Ve 20. století se angažovali vlivní politici v podpoře indonéského národního stylu batikových vzorů a v roce 2009 bylo indonéské ruční batikování prohlášeno UNESCEM za světové kulturní dědictví.[4]
V Evropě byla v 19. století zdokonalena technologie výroby (např. nanášení vosku tiskací šablonou) a v nizozemském Leidenu byla v roce 1835 otevřena první továrna na batiku. Evropské imitáty velmi věrně napodobovaly indonéskou batiku, pozdější (a dosavadní) hromadná výroba se zakládá na principu strojního potiskování.[5]
Tradiční nástroj na batikování
Tisk batiky s pomocí šablony
Barvení navoskované tkaniny
Moderní indonéská batika (2011)
Malajské vzory batiky
Batika z Nigérie
.jpg)
Techniky ručního batikování
Z několika technik jsou nejznámější:
- horká batika – za použití rozpuštěného vosku se vzory kreslí speciálním nástrojem (s nádržkou na tekutý vosk)
- studená b. – používá průhlednou gumovitou látku
- volná kresba – tkanina se natírá solným roztokem, který omezuje zatékavost barvy do textilie [3]
Druhy batiky
Indonéská batika
| Kultura | Vzor batiky | Region | Vzorek |
|---|---|---|---|
| indonéská | kawung, ceplok, gringsing, parang, lereng, truntum, sekar jagad (kombinace různých motivů) a jiné ozdobné motivy z Jávy, Dayak, Batak, Papua, Riau atd | příslušná oblast |  |
| hindu-buddhistická | garuda, banji, cuwiri, kalpataru, meru nebo gunungan, semen rama, pringgondani, sidha asih, sidha mukti, sidha luhur | Jáva |  |
| islámská | besurek nebo arabská kaligrafie, buraq | Bengkulu, Cirebon,Jambi |  |
| čínská | burung hong (čínský fénix), liong/naga (čínský drak), qilin, wadasan, megamendung (mrak po čínsku), lok tjan | Lasem, Cirebon, Pekalongan, Tasikmalaya, Ciamis |  |
| indická | jlamprang, páv, slon | Cirebon, Garut, Pekalongan, Madura |  |
| evropská (koloniální éra) | buketan (kytice), evropské pohádky, záběry z kolonií, např. dům, koně, jízdní kolo, po evropsku oblečení lidé | Jáva |  |
| japonská | sakura, hokokai, chryzantéma, motýl | Jáva |  |
V 1. dekádě 21. století se v Indonésii zabývalo batikováním asi 50 000 (převážně) drobných výrobců. [7]
Batika ve světě
Vedle Indonésie dodává ručně vyrobenou batiku řada zemí ze všech kontinentů (Čína, Japonsko, Malajsko, africké státy, Ukrajina aj) [8] i např. Grenada [9]
Literatura
- Karel Štrunc, Miloš Nevařil - Techniky malířské a kašérské práce, vydalo Státní nakladatelství technické literatury v roce 1985, katalogové číslo 04-309-85
- Batik: krátký návod o javanském způsobu kreslení voskem a barvení látek. Praha: Papír-Mrázek, 1930. Dostupné online.
Reference
Externí odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
