Baffinovo moře

Baffinovo moře (český normovaný název)^[1], též Baffinův záliv (dánsky Baffin Bugten, dříve také Bylot- nebo Bilettbai, grónsky Avannaata Imaa, což znamená česky „moře (na) severu") je mořský záliv mezi Atlantským a Severním ledovým oceánem. V severojižním směru je dlouhé 1130 km, má rozlohu 690 tisíc km² a maximální hloubku 2136 metrů. Většinu roku je záliv nesplavný, důvodem je zalednění a plovoucí ledové kry. Loví se zde ryby a velryby.

Baffinův záliv
Mapka znázorňující polohu Baffinova zálivu
Maximální hloubka	2136 m
Zeměpisné souřadnice	74°0′4,86″ s. š., 67°59′47,11″ z. d.
Nadřazený celek	Atlantský oceán, Severní ledový oceán
Sousední celky	Baffinův ostrov, Grónsko, Ellesmerův ostrov, Davisův průliv
Světadíl	Severní Amerika
Stát	Grónsko Grónsko Kanada Kanada
Poznámka	Kvůli ledovcům je většinu času nesplavný.

Plovoucí ledovec v Baffinově zálivu

Baffinovo moře je ohraničeno Baffinovým ostrovem na jihozápadě, Grónskem na východě, ostrovem Devon na západě a Ellesmerovým ostrovem na severu. Je spojeno s Atlantským oceánem prostřednictvím Davisova průlivu a se Severním ledovým oceánem Naresovým, Smithovým a Robesonovým průlivem. Tyto průlivy jsou celoročně pokryty polárním ledem.

Záliv byl objeven v roce 1585. Prvním Evropanem, který jej spatřil, byl britský cestovatel John Davis. Je však pojmenován po Williamu Baffinovi, prvním badateli, který se zde plavil v roce 1616.