Bacúch

Bacúch je obec na Slovensku v okrese Brezno. V obci je římskokatolický kostel sv. Josefa z roku 1863.

Bacúch
vlajka
Poloha
Souřadnice	48°51′26″ s. š., 19°48′27″ v. d.
Nadmořská výška	605 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Banskobystrický
Okres	Brezno
Tradiční region	Horní Pohroní
Bacúch
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	38,19[1] km²
Počet obyvatel	897[2] (2023)
Hustota zalidnění	23,61[3] obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Ing. František Kán[4]
Vznik	1274[5]/1563[6] (první písemná zmínka)
Oficiální web	bacuch.sk
E-mail	[e-mail]
Adresa obecního úřadu	Obecný úrad Hlavná 279 Bacúch 976 64  Beňuš
Telefonní předvolba	+421-48
PSČ	976 64 (pošta Beňuš)
Označení vozidel (do r. 2022)	BR
NUTS	508446
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Obec Bacúch se nachází v severní části Banskobystrického kraje, v okrese Brezno. Katastrální území obce Bacúch spadá do geomorfologického celku Horehronské Podolí. Sever území obce patří do geomorfologického celku Nízké Tatry a jižní část oddělená řekou Hron je součástí Veporských vrchů. Bacúch na východě sousedí s obcí Polomka a na západě s obcí Beňuš. Nejsevernějším bodem je vrch Janův Grúň (1393 m n. m.) a nejjižnější částí je území mezi vrchy Blato (1195 m n. m.) a Lešník (1312 m n. m.). Nejvyšším bodem je vrch Končisté (1474 m n. m.) v severní části území. Samotná obec se nachází ve výšce v rozmezí 590–630 m n. m..

Dějiny

Existenci Bacúcha jako nejstarší vesnice na Horehroní lze dokázat archeologicky i písemně již od 13. století. Území Bacúcha bylo poprvé písemně doložené v listině z roku 1274, která zaručovala Bogomírovi z Liptovského rodu rýžovat zlato v této oblasti. Oblast byla připomínána jako silva Wazuch, což v překladu znamená les Bacúch. Díky zmíněné výsadě na tomto území vznikla osada Wazych, která však měla charakter sezónního osídlení. Po vytěžení zlata osada s největší pravděpodobností zanikla. Až do 16. století jsou důkazy o existenci stálého osídlení na tomto území nejasné. V 15. století se objevují důkazy o osídlení Bacúšské doliny a to převážně slovenským etnikem. Postupně se zde začali usazovat Němci za účelem těžby a Valaši s polským nebo rusínským etnikem.