izraelský spisovatel a dramatik From Wikipedia, the free encyclopedia
Avraham B. („Buli“) Jehošua (hebrejsky: א.ב. יהושע, v anglickém přepisu též Abraham B. Yehoshua, literárním pseudonymem A. B. Jehošua; 19. prosince 1936 Jeruzalém – 14. června 2022 Tel Aviv) byl izraelský spisovatel, esejista a dramatik.
| Avraham B. Jehošua | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Avraham Jehošua |
| Narození | 19. prosince 1936 Jeruzalém, Britský mandát Palestina (dnes Izrael) |
| Úmrtí | 14. června 2022 (ve věku 85 let) Tel Aviv |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Ejn Karmel |
| Pseudonym | A. B. Jehošua |
| Povolání | romanopisec, esejista, novelista, dramatik |
| Národnost | izraelská |
| Alma mater | Hebrejská univerzita |
| Literární hnutí | izraelská „nová vlna“ |
| Ocenění |
* Bialikova cena* Izraelská cena |
| Politická příslušnost | Izraelská strana práce |
| Vlivy |
* William Faulkner* Šmu'el Josef Agnon |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se do rodiny sefardských Židů, žijících již pátou generací v Jeruzalémě. Dědeček z otcovy strany, Gabriel, se narodil roku 1875 do rodiny rabína v osmanské Soluni, ale již v roce 1877 jeho rodina přesídlila do Jeruzaléma. Tam se v roce 1905 narodil i Avrahamův otec Ja'akov Jehošua, učenec a spisovatel, zabývající se dějinami Jeruzaléma. V roce 1932 se oženil s marockou imigrantkou Malkou Rosilio, která se v témže[ujasnit] usídlila v mandátní Palestině. Avraham později studoval na gymnáziu Rechavja[1] a po nástupu na povinnou vojenskou službu v izraelské armádě sloužil v letech 1954 až 1957 u výsadkářů. Po službě v armádě vystudoval na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě literaturu a filosofii. Po studiu začal učit a žít v jeruzalémské čtvrti Neve Ša'anan.
V letech 1963 až 1967 žil a učil v Paříži, kde působil jako generální tajemník Světové unie židovských studentů. Od roce 1972 vyučoval srovnávací a hebrejskou literaturu na Haifské univerzitě, kde se stal profesorem.[2] V roce 1975 byl spisovatelem působícím na univerzitě St. Cross College v Oxfordu. V roce 1977 byl hostujícím profesorem na Harvardově universitě, následně v letech 1988, 1997 a 2000 na Chicagské univerzitě a v roce 1992 na Princetonské univerzitě.
Byl ženatý a jeho manželka Rivka je klinická psycholožka a psychoanalytička. Společně mají dceru, dva syny a šest vnoučat.
Psaní se začal věnovat již po ukončení své vojenské služby. První kniha povídek Mot ha-zaken (The Death of the Old Man) mu vyšla roku 1962. Stal se významnou postavou generace tzv. „nové vlny“ izraelských spisovatelů, kteří se od dřívějších spisovatelů odlišovali zaměřením na jedince a mezilidské vztahy, spíše než na skupinu. Mezi spisovatele, kteří ovlivnili jeho tvorbu Jehošua řadil Franze Kafku, Šmu'ela Josefa Agnona a Williama Faulknera.[3] Harold Bloom ve svém článku pro deník The New York Times srovnává Jehošuu s Faulknerem[4] a zmiňuje jej rovněž ve své knize The Western Canon.[5]
Napsal devět románů, tři povídkové knihy, čtyři divadelní hry a čtyři sbírky esejí. Jeho nejvíce uznávaný román Pan Mani je multigeneračním pohledem na židovskou identitu a Izrael prostřednictvím pěti konverzací v průběhu století.[6] Režisér Ram Loevy jej adaptoval na pětidílný televizní pořad. Jeho román Eš jedidutit se zaměřuje na izraelské rodinné vztahy.[6] V dramatu, které se dějově odehrává mezi Izraelem a Tanzanií, Jehošua prozkoumával osobní smutek a hořkost.[7] Jeho díla byla přeložena a vydána ve 28 zemích světa a řada z nich byla se dočkala filmové, televizní, divadelní či operní adaptace.
Jehošua byl horlivý a neúnavný aktivista izraelského mírového hnutí. Zúčastnil se podepsání Ženevské dohody[ujasnit] a své politické názory otevřeně prezentoval jak v esejích, tak v rozhovorech. Dlouhodobě kritizoval izraelskou okupaci Západního břehu Jordánu, ale také palestinské Araby.[6]
Před izraelskými parlamentními volbami v roce 2009 mobilizoval společně s několika dalšími intelektuály ve prospěch levicové strany Nové hnutí (Merec).[10]
Pro italský deník La Stampa uvedl, že již před izraelskou operací Lité olovo napsal výzvu obyvatelům Pásma Gazy, aby ukončili násilí páchané proti Izraeli. Dále vysvětlil proč byla izraelská operace nezbytná, ale rovněž proč musí rychle skončit.
Uvedl, že zejména proto, že jsou Gazané našimi sousedy, musíme tuto operaci vést přiměřeně. Musíme se snažit dosáhnout příměří, jak jen to půjde. Budeme [s Gazany] vždy sousedé, a tak čím méně krve bude prolito, tím lepší budoucnost nás čeká.
Dodal, že bude šťastný, pokud v rámci dohody o příměří dojde k opětovnému kompletnímu otevření hranic s Pásmem Gazy, včetně možnosti pro palestinské dělníky pracovat v Izraeli.[11]
Jehošua byl kritizován americkou židovskou komunitou za své prohlášení, že plného židovského života lze dosáhnou pouze v židovském státě.
Uvedl, že Židé kdekoli jinde si pouze hrají s judaismem.
[6]
| „ | …[Diasporní Židé] mění [své] národnosti jako kabáty. Jednou byli Poláky a Rusy, dnes jsou Brity a Američany. Jednoho dne mohou zkusit být Číňany či Singapuřany (…) Pro mne, Avrahama Jehošuu, neexistuje alternativy (…) Nemohu udržet svou identitu mimo Izrael. To, že jsem Izraelcem je mou kůží, ne kabátem. | “ |
| — z projevu předneseném na úvodním panelu oslav stého výročí American Jewish Committee[12] | ||
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
