Autoimunita

Autoimunita je stav, při kterém některá ze složek imunitního systému reaguje na struktury vlastního organismu, které tím zpravidla poškozuje. Jinými slovy, jedná se o imunitní odpověď na antigeny vlastního těla. Mnohdy taková reakce vyvolává autoimunitní onemocnění, k nimž patří například roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, Sjögrenův syndrom, diabetes melitus 1. typu či celiakie. Autoimunitní choroby postihují asi 3 % populace (ženy častěji).^[1]

Autoimunitní choroby mohou postihovat různé systémy a orgány lidského těla

Významově opačným pojmem je autotolerance, tedy schopnost organismu tolerovat struktury jemu vlastní. Porucha autotolerance je tak vlastně příčinou autoimunity.

Mechanismus

Důvody vzniku autoimunitní choroby mohou být značně různorodé. Některé poruchy jsou způsobené mutacemi v genomu či špatnou funkcí hormonů; ty jsou tedy do jisté míry geneticky a pohlavně podmíněné. Jiné se projeví během života jako vedlejší příznaky nevhodné imunitní reakce, například vlivem infekce (např. vlivem molekulárních mimikry), UV záření, farmak a jiných chemických látek.^[2]

Infekce zpravidla naruší vnitřní molekulární rovnováhu uvnitř těla (viz imunitní dysregulace), dojde k uvolnění látek do míst, kde se běžně nevyskytují, k produkci obranných chemických látek (cytokinů), které mohou měnit expresi genomu. Infekce také silně aktivuje některé části imunitního systému. Vlivem UV záření, léků a jiných chemických látek může dojít k modifikaci autoantigenů. Někdy tělo reaguje na jinak normální složku potravy, například na lepek při celiakii.^[2]

Příčiny autoimunitních onemocnění

Přesné příčiny autoimunitních onemocnění nejsou zcela jasné, ale vědci věří, že kombinace genetických, environmentálních a hormonálních faktorů hraje klíčovou roli. Někteří jedinci mohou mít genetickou predispozici k autoimunitním chorobám, ale vnější vlivy, jako jsou infekce, strava nebo kontakt s chemickými látkami, mohou tyto choroby vyvolat nebo zhoršit.^[3]

Druhy autoimunitních onemocnění

Existuje více než 80 různých druhů autoimunitních chorob. Mezi nejčastější patří:

• Revmatoidní artritida: Postihuje klouby, což vede k bolesti, ztuhlosti a otokům.
• Systémový lupus erythematodes (SLE): Může postihnout kůži, klouby, ledviny, mozek a další orgány.
• Diabetes mellitus 1. typu: Způsobuje, že imunitní systém napadá buňky pankreatu, což vede k nedostatku inzulínu.
• Celiakie: Vyvolává imunitní reakci na gluten, což poškozuje tenké střevo.
• Hashimotova tyreoiditida: Imunitní systém útočí na štítnou žlázu, což vede k jejímu poškození.