německý příslušník SS From Wikipedia, the free encyclopedia
August Gölzer (2. srpna 1906 Lauffen, Německo – 8. února 1945 Brno[1]) byl SS-Hauptsturmführer, jeden z velitelů a účetní XXXIX. úseku SS v Brně. Zemřel na následky atentátu uskutečněného 7. února 1945.[2] Po Reinhardu Heydrichovi byl druhým nejvyšším představitelem nacistické organizace SS, na něhož byl v Protektorátu Čechy a Morava proveden úspěšný atentát.[3]
| August Gölzer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. srpna 1906 Lauffen am Neckar |
| Úmrtí | 8. února 1945 (ve věku 38 let) Brno |
| Místo pohřbení | vojenský hřbitov Lauffen, Německo (urna) |
| Povolání | specialista v oblasti účetnictví |
| Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 1927 se August Gölzer stal členem NSDAP a 1936 vstoupil do SS. Absolvoval obchodní školu a v následujících třech letech pracoval na doplňovacím velitelství štábu Hlavního úřadu SS v Berlíně. Hodnost SS-Sturmmann získal jako člen Waffen-SS 1939. Po okupaci Československa byl převelen do Prahy k úseku č. XXXIX všeobecných SS a na podzim 1944 byl po reorganizaci vnitřní struktury všeobecných SS povýšen na SS-Hauptsturmführera a převelen na nově vzniklé velitelství úseku v Brně, kde působil jako účetní.[4]
August Gölzer byl ženatý, s manželkou Elisabetz (podle úmrtního oznámení přesvědčenou o konečném vítězství nacismu) měl děti.[1]
Akce byla provedena ve večerních hodinách 7. února 1945 členy komunistické odbojové organizace Předvoj – Vladimírem Blažkou a Aloisem Bauerem na Nerudově ulici v Brně, kde August Gölzer bydlel. Blažka vystřelil na Gölzera čtyři rány z pistole. Teprve čtvrtý výstřel zasáhl Gölzera, který se zvládl ukrýt v domě a s pomocí své manželky se dostal do svého bytu. Lékař bydlící v sousedství zavolal záchrannou službu. Záchranný vůz dorazil se značným zpožděním a odvezl zraněného na chirurgické oddělení na Žlutém kopci, kde byl hned operován. August Gölzer zemřel v 8. února 1945 v 0.30 hodin.[4]
Atentátu se nedostalo výraznější publicity; gestapo nechtělo poukazovat na své selhání a komunisté po válce na zradu jednoho ze členů své odbojové skupiny.[2]
Jména Blažky a Bauera vyzradil gestapu zatčený velitel branného referátu Předvoje Vladimír Tišnovský. V obavě o svůj život nabídl Tišnovský gestapu k dispozici své znalosti a kontakty. Poté byl představen kriminálnímu radovi Ottovi Koslowskému, který v té době fakticky řídil činnost brněnského gestapa a od roku 1944 působil jako vedoucí úseku exekutivního oddělení tajné policie. Gestapo s využitím Tišnovského oba atentátníky zatklo. Během výslechů Tišnovského a Blažky vyšlo najevo, že cílem atentátu neměl být August Gölzer, nýbrž kriminální rada Otto Koslowski. Z příkazu státního ministra K. H. Franka, jenž si při návštěvě Brna na jaře 1945 vyžádal protokolární dokumentaci Gölzerova případu, byli Blažka s Bauerem 14. dubna 1945 na dvoře Kounicových kolejí zastřeleni ranou do týla. Popravu vykonal osobně vedoucí exekutivního oddělení, kriminální rada brněnského gestapa Otto Koslowski.
Urna s ostatky Augusta Gölzera je uložena na vojenském hřbitově v Lauffenu v Německu.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
